Nebylo ojedinělé, že někteří mluvčí nelišili přesně jitrocel kopinatý od jitrocele většího (srov. II-103 jitrocel větší).

3                 Bohatší lexikální, slovotvorná i hláskoslovná diferenciace sledovaných výrazů v Čechách kontrastuje s poměrně jednoduchou situací na Moravě a ve Slezsku.

Většinové pojmenování jitrocel, shodné se spisovným jazykem, a jeho varianty se dokládají v podstatě z celých Čech a ze záp. okraje Moravy. Zeměpisná situace však dokazuje, že do svč. nářečí a přilehlé sv. části střč. nář. proniká jako výraz novější. Jako jediný výraz se jitrocel vyskytuje v záp. Čechách, na Benešovsku a na záp. okraji Moravy.

Pojmenování jitrocel je bohatě slovotvorně i hláskoslovně diferencováno, a to především ve vých. polovině jzč. nářečí. Slovotvorná varianta jitrocín vytváří souvislou oblast mezi Českými Budějovicemi, Táborem, Strakonicemi a přes Příbram zasahuje až ku Praze. K této oblasti přiléhá na východě areál výrazu jitrocí n. zabírající sv. část jzč. nář. s malým přesahem do již. části nářečí čm. Pro Doudlebsko je charakteristická varianta trocíl. Domažlicko, širší Klatovsko a volyňský úsek se vyznačují souvislým výskytem formy jitrocel, ta se vyskytuje roztroušeně i jinde v Čechách. Další podoby se zdlouženou samohl. í po náslovném j- jsou jítrocíl na Mělnicku a jihovýchodně od Prahy, jítrocín na záp. Českobudějovicku a Třeboňsku a jítrocí ve volyňském a prachatickém úseku. Forma jitrocíl se dokládá řídce zvláště z Mělnicka a Příbramska.

Souvislou oblast v svč. nářečích s přesahy až na Zábřežsko a sev. Tišnovsko a do přilehlého úseku střč. nář. vytváří lexém celník. V centru tohoto areálu se dokládá výraz celdoň, a to zvláště na Královéhradecku, a jeho slovotvorná obměna cendolín; ta se objevuje na Vysokomýtsku a sev. Chrudimsku.

K areálu slova celník se na jihozápadě přimyká oblast výrazu jazyk, ta zabírá zhruba sv. část střč. nářečí, místy se v této oblasti objevuje i jeho slovotvorná varianta jazýček. Sousloví hadí jazýček se dokládá z Novopacka, husí jazýček roztroušeně ze sz. okraje Čech a jelení jazyk ojediněle z jz. Příbramska.

Pro Moravu (bez záp. okraje) je charakteristické pojmenování jazýček, ve Slezsku je doloženo v plurálové podobě jazýčky. Na většině území (kromě Slezska a pruhu mezi Boskovicemi a Znojmem) je doplněno adj. přívlastkem psí. Sousloví psí jazyk se objevuje především na Prostějovsku, již. Kroměřížsku a na Kopanicích.

Do mluvy všech měst proniklo pojmenování jitrocel, shodné se spis. jazykem.

4                 U hláskoslovných a slovotvorných variant slova jitrocel nebylo možné z dostupných slovníků zjistit, o který druh jitrocele jde. Proto
je zpravidla uvádíme bez tohoto rozlišení.

celdoň  jen nář.; Kt celdoun Klat. ‚jitrocel‘ — Přenesením z pojmenování jiné léčivé byliny na základě hláskové shody počátků slov celník a chelidonium ‚vlaštovičník‘, to mělo v lid. jazyce mnoho různých podob, např. stč. celidon, celidoň, celidoní, nč. celdoň, celduň, celedoň, celoděj, celoden, cendelín, cendelina, cendelia aj.

celník  v sled. významu jen nář.; stč. cělník, Jg, SSJČ nář. též celníček, oba ‚jitrocel‘, ‚jitrocel menší‘ — Od slovesa celiti ‚zacelovat, hojit‘, protože jitrocel kopinatý má schopnost hojit, celit rány.

cendolín  jen nář. — Přesmykem a sufixací z celdoň, viz tam.

hadí jazýček  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. hadí (obyčejně v lid. názvech rostlin a živočichů) a ze subst. jazýček, viz tam.

husí jazýček  jako sousloví jen nář.; Jg husí jazyk, h. jazejček, SSJ, hluž. husacy jazyčk, husace jazyčki — Z adj. husí a ze subst. jazýček, viz tam.

jazýček  v sled. významu jen nář.; Jg beraní j., SSJČ, SSJ (u všech často součást botanických a lid. názvů rostlin, srov. psí jazýček), hluž. jazyčk ‚jitrocel‘ — Přenesením dem. k jazyk; viz tam.

jazýčky  v sled. významu jen nář.; stč., Bš — Plurálová podoba dialektismu jazýček, viz tam.

jazyk  v sled. významu jen nář.; Jg též beraní jazyk, beranec ‚menší nebo špičatý j.‘, SSJČ, SSJ — Přenesením na základě podobnosti tvaru listů jitrocele kopinatého s jazykem živočichů.

jelení jazyk  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. jelení a ze subst. jazyk, viz tam.

jitrocel  stč. jitrocěl, Jg též ranocel, Kt též itrocel f., jitrocél m., slc. skorocel, SSJČ, u všech ‚jitrocel‘ — Výkladů je několik. Podle Mch jde o složeninu z *jedro-cělъ, druhá část je od slovesa celiti ‚hojiti‘ a první část už v stsl. někde nahrazová

na kmenem slova skorý, tj. ‚rychle hojící‘, jinde byla změněna adideací k játra, tj. ‚játra hojící‘. Podle Holuba-Kopečného jde o kompozitum ze základů jitro-, to z jitřiti (psl. *jętriti ‚působit bolest, zlo‘, např. jitřiti ránu, hněv), a z -cel, to z celiti ‚hojiti‘. Podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého jde o složeninu ze základů slov játra (psl. *jętro, to z pův. *en-tro- ‚vnitřnosti‘) a celiti.

jítrocel  jen nář. (Kt jítrocel větší) — Dloužením z jitrocel, viz tam.

jitrocí  n. jen nář.; SSJČ nář. ‚jitrocel‘, též nář. adj. k jitrocel — Příklonem k neutru patrně pod vlivem kolektiv na -í, viz jitrocel.

jítrocí  n. jen nář. — Dloužením z jitrocí, viz tam.

jitrocíl  jen nář.; stč. jitrociel, Jg jitrocil m., Kt jitrocíl m., u všech ‚jitrocel‘ — Pravidelnou monoftongizací ie > í, viz jitrocel.

jítrocíl  jen nář. — Dloužením z jitrocíl, viz tam.

jitrocín  jen nář. — Z jitrocíl příklonem k jiným názvům rostlin na -ín.

jítrocín  jen nář. — Dloužením z jitrocín, viz tam.

pětižilka  jen nář. — Kompozitum z numerale pět a subst. žilka podle výrazných žilek na listech jitrocele.

psí jazýček  jako sousloví jen nář.; SSJ, Bš ‚jitrocel kopinatý‘ (Jg ‚užanka‘) — Z adj. psí a z dem. k jazyk, viz psí jazyk.

psí jazyk  SSJČ lid. ‚jitrocel kopinatý‘, Bš psí ocas, SSJ u obou ‚jitrocel‘ — Dvojslovné pojmenování z adj. psí a ze subst. jazyk, viz tam.

špicvégerich  jen nář. — Přejato z něm., složenina z Wegerich ‚jitrocel‘ a spitz ‚špičatý‘.

trocíl  jen nář. — Z jitrocíl vypuštěním náslovné slabiky ji-, viz jitrocíl.

žilný list  jako sousloví jen nář. — Ze specifikujícího adj. žilný (podle výrazných žilek na listech jitrocele) a ze subst. list.

5    jitrocel Ru 4 — itrocín Ru 3 — ňitrocíl Ru 3 — vitrocíl Ru 2 — celňik Po 1, Ju 2 — celňik dlouhej Ju 1 — jazejček Ju 3 — psí jazéček Ju 6 — psí jazejček Ju 4

6    OLA 467, ALE 82

Pv