vem spis. jazyka a užití přívlastku není obligatorní. Z mapování byla vyloučena také ta dubletní označení byliny
a bylinky, u nichž se dalo jednoznačně určit, že jsou ovlivněna školní výukou. Několik informátorů navíc rozli-
šovalo ještě subst. byliny ‚čerstvé rostliny‘ a koření ‚usušené rostliny‘. Na tento ojedinělý rozdíl mapa nebere zře-
tel.

3                 Celé území se člení na tři makroareály. Je to oblast pojmenování koření (v sev. polovině Čech a více či méně souvisle i v již. Čechách s přesahy na záp. Moravu), oblast výrazu byliny (v již. polovině Čech a na záp. polovině Moravy) a výrazu zeliny (na vých. polovině Moravy a ve Slezsku). Zejména v jzč. nářečích se pojmenování byliny vyskytuje v dubletě s podobou bylinky. Pro Těšínsko a Jablunkovsko je typická hlásková varianta źeliny.

Situace ve městech se nezjišťovala.

4    bylinky  stč., Jg, SSJČ, SSJ všechny dem. — Formální dem. od byliny, viz tam.

byliny  stč., Jg, SSJČ, SSJ — Z psl. kolektiva *bylь ‚rostliny, býlí‘ příponou -ina označující jednotlivinu, specifikací významu.

koření  stč. kořenie, Jg, SSJČ — Z psl. *korenь ‚kořen‘ rozšířením významu.

zeliny  stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ — Od psl. *zelьje ‚zelené rostlinstvo‘ příponou -ina, specifikací významu.

źeliny  jen nář.; pol. zioła zpravidla ‚usušené byliny‘ (pol. ziele ‚rostlina‘) — Viz zeliny.

5    bilini Ju 3, 5, 6, Ru 3, 5 — kořeňi Po 1, Ju 2, 4

6    —

Bá