ČJA 1
98 jíška (390)
1 M (j)íška (híška)
jícha
zápraška (zapráška, zoproška 818, 832, 833, připroška 834, zapraška 84)
praženka — pražínka (též pražinka 311)
pražeňí
(za)pražená mouka
zásmaška (zasmáška, zosmoška)
(za)smažená mouka
zapařka
2 Zjišťovaly se nář. rozdíly v pojmenování jíšky, tj. zapražené mouky sloužící k zahušťování polévek, omáček apod. (Mapa zachycuje především názvy pro mouku zapraženou s tukem, výjimečně – zejména u variant se základem praž- – i pro mouku praženou bez tuku, nasucho.)
Materiál přinesl kromě diferencí lexikálních i rozdíly slovotvorné (zápražka × praženka × pražení × (za)pražená mouka) a hláskoslovné (praženka × pražínka).
Územní rozsah menšinových hláskových variant zaprážka, zasmážka, zásmážka není na mapě sledován. Mapováno není rovněž rozšíření protetického h- ve slově híška. Odpovídá pravidelné protezi u typu humí.
3 Základní lexikální trichotomii tvoří pojmenování jíška (doloženo téměř z celých Čech, jako nedubletní v Polabí a Posázaví, odkud přesahuje na Boskovicko), deverbativa od slovesa pražit (v jz. polovině Čech) a deverbativa od slovesa smažit (na svč. okraji a na většině Moravy). Tuto trichotomii doplňuje opavský výraz zapařka.
V rovině slovotvorné představuje výrazný protiklad bohatá diferencovanost Čech proti jednoduché situaci moravské. V areálu pojmenování jíška se na Litomyšlsku objevuje nezdrobnělá podoba jícha. V rámci odvozenin od slovesa pražit vystupují nář. varianty zápražka (na szč. a jzč. okraji, ojediněle též na Jihlavsku a na Těšínsku), pražení (na Manětínsku a na širším Plzeňsku), praženka (na levém břehu Vltavy s centrem na Příbramsku), pražínka (na Pelhřimovsku) a souslovný název (za)pražená mouka (hlavně na Klatovsku, Strakonicku a Táborsku, rozptýleně také v Pojizeří a na Kladsku). Na poslední jmenovaný výraz navazuje v širším Podkrkonoší sousloví (za)smažená mouka. Druhou, nejrozšířenější variantou od slovesa smažit je zásmažka (v sv. Čechách na Trutnovsku a Novopacku a téměř na celé Moravě).
Pokud jde o nemapované hláskové varianty, podoba zaprážka se objevuje nejkoncentrovaněji na území mezi Táborem, Jindřichovým Hradcem a Třebíčí, podoba zasmážka vytváří dva mikroareály na západ od
Šumperku a na západ od Nového Města na Moravě a
obměna zásmážka (v realizaci
zosmoška) se vyskytuje na východ
od řeky Ostravice.
Situace ve městech většinou odpovídá venkovskému okolí.
4 Sousloví
(za)pražená mouka a (za)smažená mouka se v excerpovaných
slovnících nevyskytují jako terminologicky ustálená
označení sledované reálie (uplatňují se pouze příležitostně v opisech vysvětlujících význam jednoslovných názvů),
proto u těchto hesel
neuvádíme slovníkové doklady.
jícha SSJČ zast. (ve významu ,omáčka, polévka, šťáva apod.‘: stč. jícha, júcha, Jg jícha, jicha, SSJ jucha, tak i pol. a hluž.) — Přeneseně. Psl. *jucha ,hustá polévka vařená s krví a masem‘.
jíška Jg, SSJČ (stč. juška i jiška dem. ,omáčka, polévka, šťáva‘, v obdob. významu hluž. juška) — Formál. dem. od jícha. Viz tam.
pražení v sled. významu jen nář.; Jg — Podstatné jméno slovesné od pražit, druhotný význam označující výsledek děje.
praženka v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ob. ,pražená polévka‘) — Sufixem -ka k základu pražen(ý).
pražínka jen nář. — Viz praženka.
zapařka jen nář. — Od zapařit.
(za)pražená mouka jako terminologizované sousloví jen nář.
zápražka Jg, SSJČ, SSJ, pol. zaprażka — Od zapražit. (V ojedinělých případech spojuje lid. etymologie na základě fonetické příbuznosti slovo zápražka a především jeho variantu zaprážka se slovesem zaprášit.)
(za)smažená mouka jako terminologizované sousloví jen nář.
zásmažka Jg ,řidší zápražka‘, SSJČ, SSJ, pol. zasmażka — Od zasmažit.
5 jíška Ju 1–3, Ru 4 — zápraška Ju 2, 5, Ru 4 — zapraženka Po 1 — praženka Ru 3 — pražení Ru 2 — zapražená mouka Po 1 — zásmaška Ju 4, 6, 7, Ru 5 — zasmažeňí Ju 6
6 ASJ IV 245:19a
Hd
