ČJA 1

97 čočka (428)

1    M         čočka — čučka — čečka — šoška 737

čočovica 731, 732, 733, 735 (ča- 722) — čečovica 742,

756, 757 — šošovica 736

čečúfka (též 730, 746, čočufka 676)

čočolka 135, 146, 161 — čečelka 106

S          linza 810, 819 nedubl.

2                 Zachycovala se nářeční pojmenování pro čočku, tj. luštěninu z rodu Lens. Kromě slovotvorných variant (sufixy -ůvka, -ovice, -olka) dokládá mapa četné hláskové obměny v základu slova.

Sledovaná reálie nebyla všude známá odedávna, místy se začala běžněji objevovat na jídelním lístku až po první světové válce, popř. během druhé světové války; některé oblasti mají tedy i pojmenování nové (nově převzaté ze spis. jazyka, výjimečně přejaté z něm.).

3                 Celé Čechy s malými přesahy na záp. Moravu mají podobu čočka, jež je dále běžná ve Slezsku a v sev. úseku vm. nářečí (jako spisovná podoba se více nebo méně šíří na celé zkoumané území). Výrazný areál tvoří

v Čechách na Prachaticku a Strakonicku forma čečka, doložená též ze širšího Příbramska (tam jako starší du-
bletní varianta vedle novější podoby čočka). Podoba čučka zabírá rozsáhlé území střm. nářečí (mimo jejich
centrální úsek) a pak jižní a střední část východomoravských nářečí. Pravidelná hanácká změna u > o se proti
očekávání nerealizovala (snad v důsledku expresivity počátečního čuč-) na širším Brněnsku (621–625, 627,
634, 636).

Hlavní slovotvorné rozdíly jsou soustředěny na Moravu. Čechy jsou po této stránce téměř bezpříznakové (sč. a svč. formy čočolka a čečelka se vyskytují už jen zcela sporadicky). Slovotvornou formou čečůvka se ostře vyčleňuje centrální skupina střm. nářečí. Další sufixální varianta čečovice (čočovice, šošovice) je doložena jen z několika lokalit od slovenských hranic (v návaznosti na sloven. výraz šošovica).

4                 Slovní základ zjištěných výrazů je etymologicky málo jasný. Patrně jde o derivát psl. *sokъ ,šťáva‘, srov. hluž. sok ,čočka‘ (Hav-
lová).

čečelka  jen nář.; Jg

čečka  jen nář.; Jg mor.

čečovice  jen nář.; Jg mor.

čečůvka  jen nář.

čočka  stč., Jg, SSJČ

čočolka  jen nář.

čočovice  Jg, SSJČ zast. a kniž.

čučka  jen nář.; Jg mor.

linza  jen nář. — Přejato z něm.

šoška  jen nář. — Kontaminací podob šošovica a čočka.

šošovice  stč. šošovicě, sočovicě, sočěvicě, Jg též sočovice, SSJČ zast. a nář., SSJ šošovica, pol. soczewica

5    čočka Po 1, Ju 2–7, Ru 2, 4 — čučka Ru 5 — čečka Ru 3 — lenča Ru 4

6    ASJ IV 59:21 b

Bh