ČJA 1

95 přesnídávka (372)

1    M         svačina — svačna (též 304, 449, 40)

svačňe f. (svačiňe 152, 503, 504)

přesňívka

posňídáka

posňídálek

druhé sňídaňí (s’ň-, též 462, 709)

druhá sňídaňe 202, 203

předobjedek (též 822, též předobed 755)

desátá

desátka

desátek

devátá (též devátňík 447)

S          cembrut 124, cambrut 124, najniprot 448, 449

N          svačna vo desíťi 116, svačina na desátou 504, velki sňidaňi 601, dosňídáfka 415, zajítka 757, fríštik 203, gábl 65, 74, 626, 811, kábl 611

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro přesnídávku, tj. dopolední svačinu. Materiál přinesl výrazné lexikální rozrůznění s častými obměnami slovotvornými a morfologickými, např. desátá × desátka × desátek, svačina × svačně, druhá snídaně × druhé snídaní.

Slovem svačina se dříve rozumělo jen odpolední jídlo (pouze v tomto významu je uváděno ještě Jungmannem). Po rozšíření významu znamená nyní i dopolední přesnídávku; na většině zkoumaného území zachovává však dosud i význam původní.

Motivace pojmenování je několikerého druhu. Výraznou skupinu tvoří názvy vyjadřující, že jídlo následuje po snídani (posnídávka, posnídálek, přesnídávka, druhé snídaní) nebo předchází před obědem (předobědek). Absolutní časové určení doby tohoto jídla je vyjádřeno substantivizovanými řadovými číslovkami devátá nebo desátá, popř. jejich deriváty.

Nebyly mapovány expresivní, namnoze slangové výrazy, např. gábl, fryštyk, sváča.

3                 Hlavní diference jsou soustředěny na Moravu a do vých. Čech. Většinový je výraz svačina (totožný se spis. označením); zabírá téměř celé Čechy a záp. část Moravy, odděleně vytváří dále areál na vých. Moravě (s výjimkou již. úseku vm. nář.) a v přilehlé části Slezska. Hlásková varianta svačna se většinou jako dubletní vyskytuje ve vých. části střč. a jč. nář. oblasti; na sv. okraji Čech je dominantní výraz svačně.

Slovo přesnídávka bylo zachyceno nesouvisle ve vých. Čechách a v oblasti střm. nář.; tam zejména ve městech. Na širším Královéhradecku se objevuje název posnídávka a na Klatovsku varianta posnídálek. Ve vertikálním stř. pásu Moravy a v záp. polovině Slezska je rozšířeno sousloví druhé snídaní.

Ve vých. Čechách vytváří areál název desátá se slovotvornými variantami desátek (zejména na Zábřežsku) a desátka (ta proniká i na Moravu, zvláště do městské mluvy). V nejjižnější části Čech se vyskytuje pojmenování devátá, ve vých. Slezsku je výrazná oblast názvu předobědek.

Do mluvy měst proniká spisovná podoba svačina.


4    cambrut, cembrut  jen nář. — Přejato z něm.

desátá  SSJČ ob. říd., SSJ desiata — Substantivizací řadové číslovky (jídlo o desáté hodině‘).

desátek  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Derivací od číslovky desátá, viz desátá.

desátka  SSJČ ob., Kl desiatka — Viz desátek.

devátá  v sled. významu jen nář. — Substantivizací řadové číslovky, viz desátá.

druhá snídaně, druhé snídaní  jen nář.; pol. drugie śniadanie Ustálené slovní spojení (původní je slovesné substantivum snídaní; snídaně f. analogií podle večeře).

najnyprot  jen nář. — Přejato z něm.

posnídálek  jen nář.; Kt též posnídek, posnídka, SSJČ nář. říd., Bš posnídanek (záp. Morava) — Z časového určení po snídani.


posnídávka  SSJČ říd. též posnídánka, posnídaňka (obě nář.), Bš posnídanka (Čechy) — Viz posnídálek.

předobědek  jen nář., Kt obl. (Slezsko, vých. Morava), Bš Slezsko, SSJ predobed Z časového určení před obědem.

přesnídávka  Kt Litomyšlsko, SSJČ — Od slovesa snídat, předpona pře- vyjadřuje patrně malou míru a opakovanost děje (srov. přeprat apod.).

svačina  stč., Jg i svatčina ,jídlo mezi obědem a večeří‘, SSJČ, SSJ, pol. swaczyna slez., hluž. swačina — Odvozeno od *svakъ ,svůj člověk‘, odvozenina svačina měla původně význam ,shromáždění svých lidí‘. Nynější význam ,jídlo‘ vznikl metonymickým přenesením.

svačna  jen nář. — Viz svačina.

svačně  jen nář.; stč., SSJČ nář. — Viz svačina.


5    svačina Ju 1–7, Ru 2, 5 — svačně (odpolední) Po 1 — druhá sňídaňe Po 1 — dorúčak Ju 7

6    —

Fi