ČJA 1
94/220.2 snídaně (371) —
1 M sňídaňe f. (též sňídaňa 63, 66, 67, 72, 75)
sňídaňí n.
(sňídaňi 638, 659, 673, 674, sňjédaňjé 755,
śňidaňi 818, 819, 830, śňiedaňie 801, śňo-
daňi 831–836)
2 Mapa zachycuje diferenciaci nářečního pojmenování pro snídani, tj. první ranní jídlo. Nářeční ekvivalenty jsou rozlišeny hlavně morfologicky: snídaně f. × snídaní n. Formu snídaňa (Bš Žďársko) dokládá náš výzkum jenom z mor. měst, zvláště od ml. generace. Jde o přiřazení spis. podoby snídaně k nepřehlasovaným formám typu večeře. Podoba snídaní podléhá pravidelným hláskovým změnám (kromě han. krácení a zč. a znojem. redukce samohl. i, ve Slezsku navíc změna dlouhého ě před tvrdou zubnicí v á a dále v o – śňodani, palatalizované ś).
3 Hranice mezi výrazy žen. a stř. rodu je poměrně ostrá. Dělí Čechy na část severní (s podobou snídaně) a jižní (snídaní). S již. částí se shoduje v podstatě celá Morava a Slezsko. Forma žen. rodu snídaně – vývojově mladší – je shodná se spisovným jazykem, a proto proniká do městské mluvy na celém území, zejména do mluvy mládeže. Na Českobudějovicku je častá jako dubletní forma i v tradičním nářečí.
4 snídaně f. Jg, SSJČ, hluž.
snědań — Deverbativum k *sъn-ěsti, iter.
*sъn-ědati. Žen. rod analogicky podle večeře.
snídaní n. jen nář.; stč. sniedanie, Jg, SSJČ obl. a poněk. zast., pol. śniadanie, hluž. snědanje — Viz snídaně.
5 sňídaňe Po 1, Ju 1–6, Ru 4 — sňídaňí Ju 7, Ru 2, 3, 5 — sňidaňi Ru 4
6 MAGP 127, PLPJ 203, SSA 5.95, OLA 1197
Bh
1 53/220.1 prst
izoglosa prst × palec (1. část záp.; 2. část vých.)
2 94/220.2 snídaně
izoglosa snídaně × snídaní (jih a vých.)
3 50/220.3 břicho
izoglosa břicho × břich (sev. a vých.)
4 29/220.4 hrát si
izoglosa hrát si × párat se (sev.)
5 193/220.5 visací zámek
izoglosa visací zámek × kladka (1. část střed; 2. část vých.)
6 93/220.6 hladový
izoglosa hladový × hladný (vých.)
7 99/220.7 omáčka
izoglosa omáčka × máčka (vých.)
8 81/220.8 tkanička
izoglosa tkanička × šňůrka (vých.)
9 28/220.9 panenka
izoglosa panna × lalka (sev.)