ČJA 1

90/221.7 podpatek (612) —

1    M         opatek (též 443, 445, 458)

kramflek (krum- 830–834)

X          kramflík, gramflik 645–647, gramflek 644, 701

N          podpatek

2                 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty pro podpatek, tj. zvýšenou část podešve obuvi pod patou. Mapován je pouze rozdíl lexikální mezi výrazy kramflekopatek. Kromě něho byly při výzkumu zachyceny též slovotvorné varianty přejatého slova kramflek (kramflík) a jeho nepravidelné hláskoslovné obměny (kr-, gr-).

3                 Slovo kramflek charakterizuje téměř celé území Čech, na Moravě zasahuje zhruba k hranici střm. nářečí. Dále je typické pro nářečí slezská a pro úzký klín táhnoucí se od uvedených nářečí k Uherskému Brodu. Jeho slovotvorná varianta kramflík se vyskytuje v podještědském a podkrkonošském úseku, v střm. nářečích a v záp. části vm. nářečí. Na Zábřežsku (a v bodě 701) se setkáváme s hláskoslovnou obměnou gramflek/-ík.

Pouze širší Vsetínsko a kopaničářská nářečí se ostře vydělují pojmenováním opatek. To bylo zapsáno v reliktech též v pošumavském okrajovém úseku.

Výraz podpatek, shodný se spis. jazykem, se dokládá z nářečí jen ojediněle; poněkud hojněji proniká pouze do mluvy ml. generace.


4    gramflek, -ík  jen nář. — Přejato z něm.

kramflek, -ík  Jg, SSJČ ob. — Přejato z něm.


opatek  SSJČ říd. (zpravidla ,část obuvi kolem paty‘), SSJ opätok (stč. ,lehká obuv kryjící patu‘ a ,příštipek‘, Jg ,kůže okolo paty nad podpatkem‘) — Derivací od pata, psl. *pęta.

5    opatek Ju 7 — kramflek Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — kramflík Ju 6, Ru 5

6    ASJ III 96 (opätok), IV 320 (podpätok), SSA 6.77

Bh

1      199/221.1 sud

izoglosa sud × bečka (vých.)

2      153/221.2 truhlář

izoglosa truhlář × stolař (vých.)

3      190/221.3 prkno

izoglosa prkno × deska (vých.)

4      11/221.4 dopis

izoglosa psaní × písmo (sev.)

5      206/221.5 lať

izoglosa lať × lata (vých.)

6      116/221.6 řezník

izoglosa řezník × masář (sev.)

7      90/221.7 podpatek

izoglosa kramflek × opatek (vých.)

8      203/221.8 bílit

izoglosa bílit × líčit (jih)

9      80/221.9 uzel

izoglosa uzel × suk (střed)