ČJA 1
90/221.7 podpatek (612) —
1 M opatek (též 443, 445, 458)
kramflek (krum- 830–834)
X kramflík, gramflik 645–647, gramflek 644, 701
N podpatek
2 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty pro podpatek, tj. zvýšenou část podešve obuvi pod patou. Mapován je pouze rozdíl lexikální mezi výrazy kramflek a opatek. Kromě něho byly při výzkumu zachyceny též slovotvorné varianty přejatého slova kramflek (kramflík) a jeho nepravidelné hláskoslovné obměny (kr-, gr-).
3 Slovo kramflek charakterizuje téměř celé území Čech, na Moravě zasahuje zhruba k hranici střm. nářečí. Dále je typické pro nářečí slezská a pro úzký klín táhnoucí se od uvedených nářečí k Uherskému Brodu. Jeho slovotvorná varianta kramflík se vyskytuje v podještědském a podkrkonošském úseku, v střm. nářečích a v záp. části vm. nářečí. Na Zábřežsku (a v bodě 701) se setkáváme s hláskoslovnou obměnou gramflek/-ík.
Pouze širší Vsetínsko a kopaničářská nářečí se ostře vydělují pojmenováním opatek. To bylo zapsáno v reliktech též v pošumavském okrajovém úseku.
Výraz podpatek, shodný se spis. jazykem, se dokládá z nářečí jen ojediněle; poněkud hojněji proniká pouze do mluvy ml. generace.
4 gramflek, -ík jen nář. — Přejato z něm.
kramflek, -ík Jg, SSJČ ob. — Přejato z něm.
opatek SSJČ říd. (zpravidla ,část obuvi kolem paty‘), SSJ opätok (stč. ,lehká obuv kryjící patu‘ a ,příštipek‘, Jg ,kůže okolo paty nad podpatkem‘) — Derivací od pata, psl. *pęta.
5 opatek Ju 7 — kramflek Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — kramflík Ju 6, Ru 5
6 ASJ III 96 (opätok), IV 320 (podpätok), SSA 6.77
Bh
1 199/221.1 sud
izoglosa sud × bečka (vých.)
2 153/221.2 truhlář
izoglosa truhlář × stolař (vých.)
3 190/221.3 prkno
izoglosa prkno × deska (vých.)
4 11/221.4 dopis
izoglosa psaní × písmo (sev.)
5 206/221.5 lať
izoglosa lať × lata (vých.)
6 116/221.6 řezník
izoglosa řezník × masář (sev.)
7 90/221.7 podpatek
izoglosa kramflek × opatek (vých.)
8 203/221.8 bílit
izoglosa bílit × líčit (jih)
9 80/221.9 uzel
izoglosa uzel × suk (střed)