ČJA 1
9 milý, milá subst. (1828)
1 M galán (též 734)
galánka (též 734, 73)
frajer (-ér 715, 755, -ír 733, 734, 737, -íř 735, 75)
frajerka (-érka 715, 755, -írka 733, 734, 737, -ířka 735, 736, 75, -árka 732)
chlapec (též 676)
ďefče (ďefčica 628, 674, 679, 716, 720, 73, též 676, 714)
milý
milá
žeňich
nevjesta
fešák
fešačka (-áčka 673, 706, 724, 745, 755)
pana
N mládenec, kluk, holka, hoch, šamstr
2 Položka sledovala pojmenování pro milého a milou, tj. pro chlapce chodícího s dívkou a pro dívku chodící s chlapcem. Nář. ekvivalenty sledovaných pojmů jsou diferencovány především lexikálně, slovotvorné a hláskoslovné rozdíly jsou nepatrné. Slezské podoby galan, galanka, u nichž nebyly provedeny pravidelné změny á > o, oN > uN, svědčí o pozdním přejetí.
Označení ne zcela jednoznačná (kluk, holka, hoch, mládenec) a dále též slova výrazně expresivní (šamstr) na mapě neuvádíme. Dvojice pojmenování chlapec, děvče se ojediněle střídá s dvojicí kluk/hoch, holka.
Výzkum dané položky byl omezen na Moravu. Situaci v Čechách lze zhruba popsat na základě materiálů shromážděných Slovníkovým dotazníkem II. 6 (IV. Rodina). U staré vrstvy se vesměs zachovávají pojmenování milý, milá, často v dubletě s výrazy hoch, chlapec a děvče (srov. I-1 chlapec a I-2 děvče). U mladší vrstvy se prosazují označení kluk, holka, a to i na Moravě.
3 Výrazně kontrastuje převážná dubletnost, popř. tripletnost pojmenování na záp. polovině Moravy a jediný lexém galán, galánka ve vých. části území (celé Slezsko, téměř celá vm. nářeční skupina bez již. cípu a s přesahem na Holešovsko). V záp. části území převládají slova chlapec a děvče, která se často vyskytují vedle dalších lexémů.
Výrazy frajer, frajerka jsou charakteristické pro Břeclavsko a Kyjovsko, sporadicky jsou doloženy rovněž z vých. Prostějovska. Pojmenování ženich, nevěsta vytvářejí pás obepínající Brněnsko, nedubletně jsou zaznamenána především z již. části dolských nářečí.
Slovo panna (bez stálého druhého členu dvojice) je doloženo rozptýleně z Třebíčska, Znojemska a Zábřežska. Zpodstatnělá příd. jména milý, milá se objevují nedubletně na záp. okraji Moravy (zde navazují na situaci v Čechách), v centrálním úseku střm. nářečí a zpravidla dubletně i jinde.
Poněkud expresivnější pojmenování fešák, fešačka jsou dokládána z celé Moravy, soustředěněji ze Zábřežska, Boskovicka a Třebíčska.
Situace ve městech odpovídá nářečnímu okolí.
4 děvče SSJČ, SSJ dievča hovor., pol. dziewczyna (stč. děvčě ,děvče‘, Jg ,děvče‘) — Odvozeno od dievka přechýlením k neutru, specifikací.
fešák, fešačka jen nář.; SSJČ nář., SSJ — Základ přejat z angl. přes něm.
frajer, frajerka jen nář.; Jg frejíř, frejířka, SSJČ též frajír, vše nář., SSJ hovor., pol. — Přejato z něm.
galán, galánka Kt, SSJČ nář. a též ob. expr. (SSJ jen m. galán, poněkud pejor. ,muž, který je velmi zdvořilý a úslužný k ženám, milenec‘) — Přejato ze španělštiny přes němčinu.
chlapec Jg, SSJČ (stč. ,mladík‘, SSJ hovor. ,mladý svobodný muž‘) — Specifikací od chlap.
milý, milá stč., Jg, SSJČ, SSJ — Substantivizací a specifikací adjektiva. Psl. *milъ.
nevěsta v sled. významu jen nář.; Bš (stč. i SSJČ ,dívka, která se vdává‘) — Přenesením. Psl. *nevěsta ,mladá žena, nevěsta‘ je asi prastará složenina.
panna SSJČ poněkud zast., Bš hanl. (Jg ,děvče, mladá žena‘) — Od pán pomocí sufixu -na označujícího dceru (srov. kněžna).
ženich v sled. významu jen nář. (SSJČ i SSJ ,muž, který se uchází o ženu s cílem svatby‘) — Přenesením. Psl. *ženichъ, původně složenina.
5 galán, galánka Ju 7 — frajer, frajerka Ru 4 — chlapec Ju 5 — milej, milá Po 1, Ju 2, 6, Ru 2, 4, 5 — holka Ju 2–5 — hoch Ju 1–3, 5
6 AJŚ 701 (galan-ka)
Pv