87 obuv (605)

oděv (525)

1    M         boty pl. (botky)

(v)obuv f.

vobuj f.

(v)obuv m.

vobuj m.

obuví n.

obuvo n. 708, 742

(v)obuťí

(v)obuťina 438, 459

N          střevíce, jančáry, krpce, škrampy, škrpály aj.

2                 Heslo obuv patří v dotazníku ČJA mezi nečetné příklady slov s kolektivním významem. Nářečními ekvivalenty tohoto spisovného pojmenování jsou vedle kolektiv (obuv, obuví, obutí) i původní výrazy druhové (zvl. plurálová forma boty). Ostatní méně častá druhová pojmenování, jako např. střevíce (doložená zvl. v záp. části střč. nář.), jančáry (ve vm. nář.) a krpce (ve Slezsku), a výrazy expresivní (škrampy, škrpály aj.) nebyly do mapy pojaty. Současný vývoj směřuje k tomu, že primární kolektiva přestávají být aktivní součástí slovníku mluveného jazyka.

Kromě druhových názvů boty se na mapě sledují především obměny slova obuv (včetně změn v rodovém zařazení) a další podoby související se slovesem obout (zvl. podst. jm. slovesné obutí). Výrazné oblasti vytvářejí zejména obuj a obuví. Naproti tomu sama podoba obuv je na značné části území charakteristická spíše pro vrstvu spisovnou. Tyto výpůjčky ze spis. jazyka, které se nemapovaly, se v našem materiálu obtížně odlišovaly od mapovaných dokladů ze staré vrstvy nářeční, které jsou přesvědčivé zejména v jzč. a zm. oblasti (o tom zde svědčí už sama forma vobuv s protetickým v-) a ve vm. nářečích (zde srov. i podobu obuvo).

3                 Nejrozšířenější druhové označení, pl. forma boty (na vých. Moravě a ve Slezsku často v podobě formálního dem. botky – hranici však nelze vymezit, viz I-88), přejala funkci kolektiva prakticky na celém jazykovém území. Jen tam, kde se ještě výrazněji drží stará nářeční kolektiva (např. v Podkrkonoší, na vých. Moravě a ve Slezsku), je uplatnění plurálových forem poněkud omezenější.

Z podob souvisejících se slovesem obout se na mapě nejvýrazněji vyčleňuje široká oblast morfologizovaných hláskových variant obuj, která zahrnuje celou sv. polovinu Čech a přesahuje až na Jindřichohradecko. Vých. hranice areálu sleduje zhruba býv. zemskou hranici; podle dokladů z literatury (u b. 518, 603) se do této oblasti dříve začleňoval i celý jz. cíp Moravy. Protějškem tohoto areálu je rozptýlený výskyt podoby obuv v jzč. a zm. oblasti. Forma obuv se řídce vyskytuje též v stř. úseku vm. nářečí.

Na rozdíl od spisovného jazyka, v němž je slovo obuv vždy jen žen. rodu, je možno v nářečích doložit změny v rodovém zařazení. Jako sporadické maskulinum byla podoba obuj zachycena při svč. okrajích a forma obuv v záp. části střč. oblasti a ve vm. nářečích. Neutra byla zaznamenána na východě zkoumaného území. Varianta obuví vytváří menší areál v záp. části Slezska, forma obuvo byla sporadicky zachycena na Valašsku.

Podst. jméno slovesné obutí je většinou pojmenováním alternativním a je doloženo na značné části zkoumaného území, ovšem často rozptýleně a v různé intenzitě. Častěji se ho užívalo zvl. tam, kde navázalo na formu obuv, do vyhraněných areálů variant obuj, obuví však téměř neproniklo. Dnes forma obutí ustupu