ČJA 1

86 navléci (600)

1    M         navlíct (navlíc 327) — navléct — navlect

navléc — navlyc (navlic 829)

navlíknout

naďít (též nadz’oć 831) — naďejt (proďejt 317)

strčit (nastrčit)

N          navlect 601, 04, nastrčit 137, provlíct 14

2                 Mapa sleduje nář. ekvivalenty slovesa navléci ve spojení se subst. nit (n. nit do jehly ,protažením umístit‘), popř. se subst. jehla (n. jehlu ,protáhnout nití, tím připravit k šití‘).

Tyto kontextové rozdíly však nejsou vyhraněny ani zeměpisně, ani po stránce vývojové. Navíc se týkají jen nář. variant slovesa navléci, sloveso nastrčit se užívá jen ve spojení se subst. nit.

Kromě diferencí lexikálních (navléci × nadít × nastrčit) registruje mapa u slovesa navléci též rozšíření jeho morfologické varianty navlíknout, rozdíly v zakončení infinitivu navléct × navlec a dále též diference hláskoslovné (-vléct × -e- × -í- × -y-).

3                 Lexikální zeměpisná diferenciace vytváří protiklady v nerovnoměrné trichotomii. Oblast variant slovesa navléct, zaujímající kromě zč. oblasti celé Čechy a většinu Moravy, stojí proti zč. areálu slovesa nadít a proti slez. mikroareálu slovesa nastrčit.

V rovině morfologické se projevují výrazné zeměpisné rozdíly mezi formou navlíknout (v sev. polovině Čech), formou navlíct (na ostatním území) a arch. formou navlec/-yc ve Slezsku a v nář. kopaničářských.

Rozdíly hláskoslovné se týkají zejména kmenové samohlásky slovesa navléct. Kromě vm. oblasti (navléct) a Opavska (navlec) je nezúžená podoba (se sekundárně zkráceným e: navlect) též v části jč. oblasti. V přechodových nář. čes.-pol. je pak podoba navlyc. V zč. areálu slovesa nadít na sev. Plzeňsku je mikroareál s diftongem -ej- (nadějt).

Města se v úzu shodují s nář. venkovským okolím, do zč. pohraničí výrazněji pronikla forma navlíknout.

4    nadějt  jen nář. — Hláskovou nář. změnou z nadít, viz tam.

nadít  v sled. významu jen nář.; Jg (též 1. sg. proději), SSJ nadieť — Od díti z *dějati ,klást, umístit‘, specifikací.

navlec  jen nář.; Jg navléci, n. jehlu, n. nit do jehly, SSJČ navléci, pol. nawlec iglę, n. nitkę, hluž. jehlu nawlec — Ztrátou koncového -i z formy navléci.

navlect  jen nář. — Zkrácením kmenové samohlásky z navléct, viz tam.

navléct  stč. navlačiti — faktitivum, SSČ, SSJ navliecť

Z navléci (to od vléci, psl. *velkti), tvar na -t vznikl analogií podle většinového zakončení infinitivu čes. sloves.

navlíct  jen nář. — Úžením kmenového é > í z navléct, viz tam.

navlyc  jen nář. — Změnou kmenové samohlásky a ztrátou koncového -i z navléci.

navlíknout  Jg, SSJČ ob. — Přechodem k 2. třídě slovesné, viz navléct.

strčit  v sled. významu jen nář. — Perfektivum k strkat, psl. *stъrkati, specifikací významu.

5    navlíct Ru 3 — navlict Ju 6 — navlécť Ju 7 — navljéct Ru 5 — navlíknout Ju 2–4, Ru 4 — navliknout Po 1, Ju 1, 2, 5, Ru 2, 4

6    ASJ IV 314:16a, AJK 296, SSA 6.87, OLA 1238

Hl