ČJA 1

85 nůžky (604)

1    M         núšky

nožíki (-iki 206, 224)

nožíce

nožňice

2                 Na mapě jsou zachyceny slovotvorné varianty nář. pojmenování pro ruční nástroj složený ze dvou čepelí, sloužící ke stříhání. Tento nástroj byl původně nazýván nože. Naším výzkumem byly doloženy jeho formy se specifikačními příponami. Archaickou podobu nůže, která byla dřívější korespondenční anketou zjištěna u Humpolce, náš přímý terénní výzkum už nezachytil.

3                 Jednotlivé slovotvorné deriváty od jediného lex. základu vytvářejí výrazné územní celky. Forma nůžky, shodná se spis. jazykem, je obvyklá na většině území Čech a na záp. polovině Moravy. Na ni navazuje ve velkém zč. areálu podoba nožíky. Z vých. poloviny Moravy a ze Slezska se dokládá odvozenina nožíce. V úzkém pruhu obcí podél slovenských hranic (zvláště Kopanice a vých. Vsetínsko) se vyskytuje forma nožnice, ukazující na souvislost se slovenštinou.

Do městské mluvy už všeobecně pronikla forma nůžky, jen v zč. městech se jako dubleta ještě uchovává obl. varianta nožíky.


4    nožíce  jen nář.; Jg nožice, pol. nożyce, hluž. nožicy — Varianta se specifikačním sufixem -íce, viz nůžky.

nožíky  stč., Jg, SSJČ zast. a nář. — Forma se specifikačním sufixem -íky, viz nůžky.

nožnice  jen nář.; SSJ — Přenesením (stč. jen ve významu pouzdro na zbraň nebo na nůž) — Viz nůžky.

nůžky  stč. nožě, nóže, Jg též nůže, nože, SSJČ — Stč. nožě, nóžě je pův. duál od nóž (psl. *nožь; od původu byly nůžky dva nože proti sobě postavené), později chápaný jako f. pl.; se specifikačním sufixem -ky.


5    núški Po 1, Ju 1–6, Ru 4 — nožíki Ju 5, Ru 2, 3 — nožíce Ju 7, Ru 5

6    OLA 1251, ALE 434

Bh