80/221.9 uzel (583)

1M(h)uzel (též 508 nedubl., 615 nedubl., 616 nedubl., 619 nedubl., 631 nedubl., 654 nedubl., 660 nedubl., 661 nedubl., 61, 64, 73, -él 519, 520, 644, též 62, 626 nedubl., 627 nedubl., 633 nedubl., 651, vynzeu̯ 831–836, 84)

suk (též 59, 91, 92, 94)

Xhuzel 301–321, 323, 324, 328, 330–332

Nna zadrmo 106–108, 124, 140, 219, 233, 503, 511, 514, 611, na zádrmo 411, 452, na knop 604, na vazmu 103

2                 Nář. pojmenování pro uzel („to, co vznikne svázáním, provléknutím niti, provazu, utažením smyčky apod.“) jsou diferencována lexikálně a hláskoslovně. Hláskové jevy (protet. h- v záp. Čechách aj.) budou v úplnosti zachyceny v oddíle věnovaném hláskosloví.

Ty lexémy, jejichž výskyt je omezen jen na přesný kontext „uvázat na…“ s významem ,uvázat na pevný uzel‘, např. na zadrmo, nebyly mapovány.

3                 Mapa zobrazuje lexikální dichotomii uzel – suk. Kromě oblasti střm. nářečí a Slovácka s již. Valašskem, kde se užívá pojmenování suk, byl na celém zkoumaném území zachycen název uzel (v oblasti přechodového pásu čes.-pol. s rozloženou nosovkou a archaickým náslovným v- v podobě vynzel).

Situace ve městech je v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím.