2                 Mapa zobrazuje zeměpisné rozdíly v nářečním označení člověka narozeného s někým přibližně ve stejné době. Zjišťovalo se vyjádření substantivní, ale zejména v Čechách takové pojmenování zpravidla chybí a užívá se zde označení opisného, jež je možné i na ostatním území v dubletě s pojmenováním jednoslovným.

Jazykový materiál se diferencuje především lexikálně. Vedle jednoslovných substantivních pojmenování (např. vrstevník, rostenec, stářník) byla zaznamenána označení opisná – kromě spojení být stejně starý byla doložena i archaická vazba být (s někým) (v) stář(í). Jednoslovná pojmenování jsou odvozena od základů substantivních (vrstevník, školák, ročák), adjektivních (stárník, rovňák), ojediněle od základu slovesného (rostenec). V rámci těchto skupin se pak objevují slovotvorné varianty (např. rovník ´ rovňák).

3                 Výrazný protiklad tvoří rozdíl mezi lexikálně diferencovanou Moravou s mnoha jednoslovnými pojmenováními a Čechami, v nichž převažují označení opisná. Vyjádření být stejně starý jako jediný prostředek převažuje v Čechách a na přilehlé části Moravy přesahuje až k Brnu. Vcelku souvislého územního rozšíření dosahuje opisné spojení být s někým (v) stáří v nář. zč. a jč., které se objevuje též na Znojemsku v podobě být stáří. V již. Čechách se vyděluje kompaktní areál s vazbou být (s někým) (v) stář.

Jednoslovná pojmenování jsou v Čechách méně častá a nevytvářejí ucelené areály. Výraznější oblast tvoří jen slovo rostenec, objevující se souvisleji na širokém Mladoboleslavsku, rozptýleně pak i dále v sv. Čechách. V sev. Čechách a roztroušeně i jinde se vyskytuje výraz školák.

Na Moravě byla zaznamenána především označení jednoslovná, substantivní. Největší areál zaujímá pojmenování vrstevník, běžné zvláště ve vých. polovině nář. střm. a ve stř. části nář. vm. V nejvýchodnější části zkoumaného území převládají odvozeniny od základu rov-: rovník v již. úseku nář. vm., rovesník na vých. Vsetínsku a v již. úseku Slezska, na něho navazující rovesňák na Frýdecku a Jablunkovsku a rovňák na ostatním území Slezska. Moravskou jazykovou situaci dotváří areál pojmenování stářník/stárník na západ od Brna; výraz stářník (odvozený od subst. stáře f., jež je doposud zaznamenáno ve spojení být (v) stáří v přilehlém úseku znojemském) byl zapsán mezi Třebíčí a Brnem, podst. jm. stárník (odvozené od adj. starý, které se dokládá v sousední oblasti v opisném spojení být stejně starý) se objevuje na sev. Třebíčsku.

Městské body do výzkumu pojaty nebyly.

4    být s někým (v) stář  — Výraz (v) stář od (v) stáři. Viz být s někým (v) stáří.

být s někým (v) stáří  — Vyjádření opisné pomocí slovesa být determinovaného adv. určením a substantiva stářě původně v předložkovém akuzativu. (Koncové dlouhé í sekundární, příklonem k subst. stáří, popř. přechodem k lokálu téhož subst.)

být stejně starý  — Vyjádření opisné pomocí sponového slovesa být, specifikujícího adv. stejně a adj. starý v nominativu.

regrut  v sled. významu jen nář. (SSJČ rekrut, ob. regrut ,odvedenec‘) — Přenesením. Přejato z fr. přes něm.

ročák  v sled. významu jen nář. — Od subst. rok.

ročňák  jen nář. — Od adj. roční, to od subst. rok.

ročník  v sled. významu jen nář. — Viz ročňák.

rodák  v sled. významu jen nář. — Od psl. základu *rod-.

rostenec  SSJČ zast. a nář. — Souvisí s růsti, psl. *orsti.

rovesňák  jen nář. — Viz rovesník.

rovesník  jen nář.; Jg též rovenník pol. a slc., SSJČ nář., SSJ, pol. rówieśnik, rowiennik, luž. rowjenk — Od západoslovanského kmene *roves- ,stejný‘.

rovňák  jen nář.; Kt u Opavy, Mch mor. — Od adj. rovný ,stejný‘.

rovník  v sled. významu jen nář. (Jg ,společník‘ mor., slc.) — Viz rovňák.

stárník  jen nář. — Od adj. starý, psl. *starъ.

stářník  jen nář. — Od subst. stáře f. ,stáří‘. Viz stárník.

školák  v sled. významu jen nář. — Přenesením ze školák, nář. ,spolužák‘.

vrstevník  Jg též vrstevec, též vrstovník slc., SSJ vrstovník (SSJČ ,člověk žijící s někým ve stejné době, současník‘) — K psl. *vьrstъ ,věk‘.

5    parňák Ju 1, 2 — párovňák Ju 7 — regrut Ru 4 — rostenec Ru 2, 3 — rovňik Ru 5 — vrstevňík Ju 6 — vrstňak Ju 5 — vršňák Ju 6 — sme stejňe starí Ju 3, 4 — je se mnou starej Ju 1, 2, 5 — je se mnou stář Ju 5

6    ASJ IV 361: 33b, OLA 1807

Kl