pořádný

šikovný

mravný

S          belé 643

N          rozumný, dobrý, fortelný, chytrý, šikovný 448, 65

2                 Mapa znázorňuje územní rozložení nář. výrazů ekvivalentních obecně českému kloudný, tj. ,dosti dobrý, pořádný, způsobilý‘. Pro přesnější významové výmezení byly tyto výrazy zjišťovány v stanoveném kontextu „provést něco kloudného“, „kloudně něčemu nerozumět“, který byl zaměřen na nejobvyklejší užití. Všechna zachycená adjektiva patří k ustupující části slovní zásoby, mládež jich už užívá málo. Jediným přibližným spis. ekvivalentem je adjektivum pořádný, jehož se v slezské oblasti užívá i ve vrstvě nářeční. Mapa tedy zachycuje ustupující nář. ekvivalenty, na něž byl výzkum zaměřen především, a také stanoví hranici obecněji užívaného výrazu kloudný.

Původní výzkum této položky byl regionalizací omezen na Čechy, výskyt slova kloudný však sledovanou hranici značně překročil; východní polovina území pak přinesla i další nář. výrazy, třebaže co do ekvivalence poněkud problematické (šikovný, řádný, slez. pořádný). Všechny sledované výrazy mají totiž vůbec málo přesné významové vymezení, objevují se častěji jen ve větách záporných (srov. etymologický výklad o jejich původu namnoze ze záporných forem) a obvykle též v kontextu s abstrakty. Jen v nejstarší nářeční vrstvě je doloženo i spojení s konkréty (mravný kámen, mravné zelí) a též výskyt ve větách kladných (např. svč. taky jsem poměl jednu překalou holku).

3                 Kromě Slezska, části vých. Moravy a svč. okrajového úseku podkrk. vyskytuje se na ostatním území adj. kloudný. Na tomto nivelizovanějším podkladě se vydělují ustupující areály dalších nář. výrazů. Největší z nich je území adj. kalý, pokrývající s výjimkou vých. okraje celou svč. oblast (v sev. okrajových úsecích je výraz kalý dosud jediným užívaným pojmenováním). Archaické adj. plechý se zachovalo pouze v již. části čm. oblasti a na Pelhřimovsku. Další nář. ekvivalenty jsou soustředěny do vm. oblasti, zejména na Valašsko. Na sev. Valašsku je rozšířeno v sledovaném významu slovo mravný, na sv. Vsetínsku řádný, jižně od Vsetína šikovný, kterého se vedle dalších ekvivalentů užívá i na Frenštátsku. Pro Slezsko je i v tradiční vrstvě charakteristický jinde nemapovaný výraz pořádný.

Města se shodují zhruba s územ nář. okolí, výrazně však proniká, zejména u mladé generace v Čechách, spis. výraz pořádný.

4    belý  jen nář. — Nejasné.

kalý  Jg, SSJČ ob. — V sled. významu až nč., snad ze stč. záporného nekajilý ,nekajícný‘. Z toho pak i kalý (kladné).

kloudný  Jg též nekloudný a subst. kloudnost ,hodnost, způsobnost‘ i sloveso klouditi, zklouditi ,kloudně činiti‘, SSJČ ob. — Z postverbálního psl. *kljudъ ,pořádek, čistota, řád, pokoj‘ (stč. kľudný ,klidný, pořádný‘), posunem významu a hláskovou změnou (zdloužením a diftongizací kmen. samohlásky).

mravný  v sled. významu jen nář. — Od stč. nrav ,chování‘, nejasného původu; posunem významu.

plechý  Jg „plechá žena se má pleše v hospodářství, miluje plechotu", SSJČ zast. též neplechý ,nekalý, špatný‘ — Z neplechý, souviselo patrně s plachý (stč. ,chabý, špatný‘, Jg plaché krajky). Srov. též rus. plochoj, psl. *plochь. Adjektivum nabylo opačného (kladného) významu.

pořádný  v sled. významu jen nář. — Posunem významu, viz řádný.

řádný  v sled. významu jen nář. — Posunem významu. Od řád, psl. *rędъ.

šikovný  v sled. významu jen nář.; Jg slc. (Bernolák), SSJ expr. — Posunem významu, od stč. šik, šikovat.

5    kloudnej Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4 — kalej Po 1, Ju 1 — plechej Ju 2

6    —

Hl