ČJA 1

7 babička (1812)

1    M         babička — bábička

bába (baba 756, 757)

bapka

bábina

bábinka (babinka 629)

babjenka

babi

stařenka (-inka, stařenka 674, 685, 711, 715, 725, 733)

starka

stařa (stařka 659, 717)

S          staro mama 835, stara mac’ička 819, nenka 805, 806, oma 822, 95

N          bapča, baba, bábr(d)le, bábr(d)linka

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování pro matku jednoho z rodičů. Vedle základních lexikálních rozdílů (bab- ´ stař-) vystupují výrazně ještě hojné rozdíly slovotvorné (babička × baběnka × bába × bábina × babi × babka; stařenka × starka × stařa × stará máma) a hláskoslovné (babička × babička).

Mezi zapsanými výrazy bývá různý stupeň expresivity, kterou nelze vždy přesně vymezit. Z mapování jsme vyloučili slova charakteristická spíš pro slangovou vrstvu jazyka, slova silně expresivní.

Pojmenování bábinka patří k označením základním jen na Zábřežsku. Jinde, zejména v mor. městech, charakterizuje zpravidla mluvu mladší generace.

Ve všech mor. městech je už běžné slovo babička (i tam, kde ve venkovském okolí převládá jiný výraz).

Téměř všechna zaznamenaná pojmenování mohou sloužit též k označení ,staré ženy vůbec‘. Platí to především pro výraz babka, který v tomto významu přesahuje daleko na východ do oblasti slova stařenka.

3                 Základní protiklad tvoří většinové a pronikající pojmenování babička proti označení stařenka.

První z uvedených výrazů (hojně obměňovaný slovotvorně i hláskoslovně) se vyskytuje v celých Čechách a na záp. polovině Moravy po linii Litovel–Brno–Mikulov a dále izolovaně ve středním úseku vm. nářečí (zde zpravidla jako slovotvorná varianta baběnka). Na záp. Moravě tvoří velkou kompaktní oblast podoba se zdlouženou samohláskou v základu bábička a na Zábřežsku pak forma bábinka; ta je doložena rozptýleně i dále na Moravě a ve Slezsku, ojediněle i na okrajích Čech. Její slovotvorná obměna bábina je poněkud častější v moravských městech; jinde je vzácná. Varianta babi (téměř vždy dubletní s pojmenováním babička) se vyskytuje (zvláště u ml. generace) téměř na celém území Čech, nejhojněji v záp. Čechách. Archaický výraz bába je doložen z okrajů Čech a ze záp. Moravy.

Od výše uvedené linie na východ se užívá výrazu stařenka. Slovotvorná obměna stařa se objevuje dubletně zvláště na Břeclavsku, Kyjovsku a záp. Prostějovsku. Z přechodných nářečí česko-polských je doložena forma starka. Jiná pojmenování jsou zcela ojedinělá: souslovné stará máma z čes.-pol. pomezí, nenka z jz. okraje slez. nářečí.

4    bába  stč. i baba, Jg, SSJČ zast., SSJ baba dětský výraz (pol. a hluž. baba ,žena‘) — Slovo dětské řeči, psl. *baba.

baběnka  Kt, SSJČ expr. — Od bába (baba), viz tam.

babi  SSJČ ob. — Hypokoristickým krácením slova babička, event. vlivem něm. Viz bába.

babička  Jg, SSJČ, SSJ — Od bába (baba), viz tam.

bábička  jen nář. — Od bába, viz tam.

bábina  SSJČ expr. (stč. babina ,porodní bába‘) — Patrně desufixací z bábinka, viz tam.

bábinka  Jg jen babinka, SSJČ expr. — Od bába, viz tam.

babka  stč. dem. k bába, baba, Jg, SSJČ dem. k bába, často expr., SSJ obl., pol. — Od bába (baba), viz tam.

nenka  jen nář. (hluž. nank ,otec‘, SSJ nénika obl. ,teta‘) — Slovo dětské řeči, označující starší osoby, které se starají o dítě.


oma  jen nář. — Přejato z něm.

stará máma  v uvedeném spojení jen nář.; Jg, SSJČ stará matka nář. a sloven., SSJ stará mama — Sousloví.

stará matička  v uvedeném spojení jen nář.; Jg i SSJ stará matka, Bš stara mama slez. (SSJČ matička expr. dem. k matka) — Sousloví.

starka  jen nář.; Kt ,stará matka‘, SSJČ nář., SSJ starká — Derivací od adj. starý.

stařa  jen nář. — Od adj. starý.

stařenka  v sled. významu jen nář.; Jg mor., SSJČ obl. mor., SSJ starenka — Od stařena, to od starý.

5    babička Ju 1–6, Ru 2–4 — bábička Ru 4 — bába Po 1, Ju 2, 4, Ru 1, 2, 4 — stařenka Ju 7

6    ASJ III 182, IV 358, MAGP 567, AJŚ 688, AJPP 25b, AJK 235, SSA 8.17, OLA 1842, 1843, ALE 467, 468

Bh