ČJA 1
69 hnis (1919)
1 M hňis
materyje (matarije 333, 336, matrija 676, matera 307) — matereje
materyj f. — materej (-éj) f.
hnúj (hnoj 755)
hnojsko (hnojisko, hnojovisko 751)
S zbiračka 665, hnojáč 682
X materíje
N súkrvica 718, 734, 752, soukrvica 704, súkrovica 736, cukrvica 723, lankvare 658, marast 701, maras 721
2 Sledoval se název hustého žlutého nebo zelenavého výpotku vytékajícího z vředu. Střední a mladá generace užívá už vesměs pojmenování hnis, u nejstarších informátorů byly zjištěny ještě jiné výrazy; kromě lexikálních diferencí byly zaznamenány také rozdíly slovotvorné (hnůj × hnojsko: depreciační přípona je v nářečí neexpresivní), morfologické (např. materie × materij) a hláskoslovné (materie × materíje × matereje). Varianta materej(e) vznikla pravidelnou hanáckou obměnou původní podoby materyj(e). (Změna y > e.) Územní rozsah uvedené hláskové změny je však u tohoto výrazu menší, než plyne z PRO D2a, a proto ji na mapě sledujeme.
Pojmenování soukrvice (a varianty), zachycené na vých. Moravě, nebylo mapováno, poněvadž není plně ekvivalentní, označuje totiž hnis s krví.
3 Slovo hnis bylo zapsáno na celém území v dubletě se staršími názvy, tj. materie, hnůj a hnojsko. Označení materie se vyskytuje téměř v celé zkoumané oblasti (na vých. Moravě a ve Slezsku však jen řídce vedle názvů hnůj a hnojsko), na okrajích v různých obměnách; v již. a záp. Čechách (na Chodsku, již. Klatovsku, Prachaticku a Českobudějovicku) je materíje, v centr. úseku střm. nářečí matereje a materej f. a na záp. okraji Slezska materij f.
Výraz hnůj zabírá téměř celé Slezsko a Valašsko s přesahem až ke Kroměříži. Střední vm. úsek má slovotvornou variantu hnojsko.
Ve městech veskrze převládá výraz hnis.
4 hnis Jg, SSJČ, SSJ — Specifikací významu (stč. hnus, hňus, hnis ,hniloba, hnůj, nečistota‘, to z psl. *gnjusъ).
hnojáč jen nář. — Derivací od hnůj. Viz tam.
hnojsko jen nář. — Derivací od hnůj. Viz tam.
hnůj stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ hnoj lid. — Psl. *gnojь ,hnis‘ (k *gni-ti ,hnít‘).
materej, matereje, materie, materij jen nář. — Viz materie.
materie stč. materie, Jg též materia, SSJČ též matérie ob., pol. materia — Přejato z lat.
sbíračka jen nář. (Kt ,vřed‘, SSJČ nář., též sbíranina nář. — oboje ,bolák, vřed, podebranina‘, SSJ ,vřed‘) — Přenesením. Srov. I-70 vřed.
5 hňis Ru 2 — materije Ju 1-3, 5, Ru 2-4 — materija Ju 6 — matérija Ru 5 — hnúj Ju 7 — hnuj Po 1, Ju 4
6 AJŚ 659 (z vředu), SSA 7.44 (43 es eitert)
Mi