68 boule (1920)

1    M         boule (boula, buu̯a 818, 833–836, 84, bula 680, 682)

bakule (bakola 649, 650, babule 648, bachule 644)

gula (k- 727, 75)

hrč f.

hrča (g- 641, 642, 715, 63, hrče 49)

guča (též 92) — gruča

hruška

hrbol (-ec 629, 679) — hrmol (-ól 627, -ec 638, 639, 661, 673)

mozol (-ec 736)

pejl 222, 503, 504

pukel 801, 805, 818

roh (rožek 710, 713, 728)

S          baňa 749, 832, 84, bolda 743, hamule 502 (též 106)

N          bašule silně expr. 227, hruda 701, lupka 137, modřice 603, hohol 152, hlíza 447, mocl 44, rangule 99, bakulka 159, 162

2                 Mapa je zaměřena na nář. diferenciaci výrazu boule, tj. opuchliny po úderu, zpravidla na čele. Vedle velkého množství diferencí lexikálních se dokládají i četné rozdíly slovotvorné (např. hrbol × hrbolec, mozol × mozolec, roh × rožek), morfologické (např. hrč × hrča) a hláskoslovné (např. hrbol × hrmol, kula × gula, hrča × grča × gruča × guča); některé z nich však pro rozptýlený a ojedinělý výskyt nebyly na mapě zachyceny. Protože jde většinou o pojmenování expresivní, nejsou tu vzácností neobvyklá hlásková spojení. Hojně se zde uplatnila i označení metaforického původu (gula, hruška, pukel, roh). Některé zapsané výrazy nejsou jednoznačné a označují i jiné skutečnosti, nejen opuchliny po úderu, např. nádor, trvalou deformaci na těle, hrb, kulovitý výrůstek na rostlině, křečové žíly, vypouklinu obecně (boule, bakule, hrča, hrbol, pukel). Nebyly mapovány výrazy silně expresivní.

3                 Většinové a progresivní je pojmenování boule, ostatní výrazy zaujímají menší území. Hlavní diference byly zachyceny na Moravě.

Výraz boule se vyskytuje na celém území kromě vm. nář. oblasti, na Moravě a ve Slezsku se však často objevuje v dubletě vedle výrazů jiných. Podoba boula, běžná jinak na Moravě, má neobvykle velký územní rozsah v již. Čechách, přesahuje až hluboko do střč. území (většinou v dubletě s podobou boule; varianta boula je zde patrně výsledkem příklonu k tvrdému typu po zániku ł).

Rozsáhlou oblast ve vých. Čechách s přesahy na Zábřežsko a Novoměstsko a menší oblast v Pojizeří a na Mladoboleslavsku tvoří pojmenování bakule.

Na záp. Novoměstsku se nachází ostrůvek s názvem pejl.

Velmi lexikálně rozrůzněná je oblast vých. Moravy a Slezska. Největší územní rozsah tu má pojmenování hrč/-a, zaujímající již. část slez. dialektů a značnou oblast na území vm. dialektů (sev. a střední úsek) s přilehlým střm. okrajem. Ve střední části této oblasti a na Jablunkovsku je podoba hrč, na okrajích pak podoba hrča. Ta byla zapsána také nesouvisle mezi Brnem a Prostějovem a překvapivě ve většině mor. měst, zvlášť u ml. generace. Zdá se tedy, že na Moravě dochází k střetávání vlivu lexémů boule a hrča. Tam, kde se oba výrazy vyskytují dubletně, je novější výraz expresivní.

Značnou oblast v již. části vm. dialektů zaujímá pojmenování guča, na Slovácku byl též zachycen výraz gula (k-). Jihozápadně od Vsetína a na Břeclavsku se vyskytuje pojmenování mozol (-ec), od Lipníka k Břeclavi se porůznu objevuje výraz roh (rožek). Na již. Moravě a dále směrem na Prostějov bylo zaznamenáno pojmenování hrbol(-ec) a hrmol(-ec). Ve Slezsku a na Valašsku se zcela sporadicky vyskytuje výraz baňa.

Téměř celé Slezsko s přesahem na sev. Valašsko má metaforický výraz hruška. Na širším Hlučínsku je gruča, nejzápadnější okraj slez. nářečí má pukel.