ČJA 1

66 klopýtnout (1706)

1    M         zakopnout (kopnout o něco 257, 505, 818, 819) — zakupnout

zakopnout se

ukopnout se

klopýtnout (zaklopejtnout 127, 213, 217)

brknout

kobrtnout (vokobrtnout 124) — škobrtnout (škobétnót 609)

zapackovat

zapackat (zapackat se 632, 742, zapacknout 92)

opacknout

opackovat

přepadnout

zachoptat sa 753, 754

S          potknúť sa 756 nedubl., potrknút sa 737 nedubl., podygnuč 802

N          ukopnout se 108, zakopnout se 147, 654, klopýtnout 240, 253, 325, 460, 632, 634, 659, kobrtnout 120, škobrtnout 53, 63, 72, 81, 92, koprtnuć 826, zašmatnuć 819, zašmatať sa 738

2                 Nářeční výrazy pro význam ,narazit o něco nohou při chůzi nebo běhu‘ mají často expresivní povahu. Také běžná spisovná označení klopýtnoutzakopnout mají ve své nedokonavé formě klopýtatzakopávat zároveň i význam ,vrávoravě, s námahou jít‘. Proto byly nářeční ekvivalenty pro sledovaný význam zjišťovány

v neutrálním kontextu a ve formě dokonavé („zakopl o kámen a upadl“). Jak se ukázalo, mají obě spis. slova
oporu v tradiční nářeční vrstvě. Ojedinělé doklady na výraz
klopýtnout mimo jeho vlastní areál byly z mapy
vypuštěny, neboť jsou vesměs přejaty ze spis. jazyka. Při prolínání obou výrazů na hranicích styku se starší
slovo váže spíše na kontexty vztahující se k tradičnímu způsobu života (např.
zakopnout × kůň klopejtne 257,
411, 418, 419). Výraz
zakopnout je poměrně mladý (v sledovaném významu není ještě doložen ani u Jung-
manna, poprvé v r. 1835 u Máchy), dnes má však tendenci stát se bezpříznakovým výrazem celonárodním.
Stč. ekvivalent
potknúti sě byl doložen už jen jako sporadický ve vm. oblasti (756).

Také slovesa brknoutkobrtnout jsou spisovná, ale hodnotí se – stejně jako ob. škobrtnout – jako výrazy expresivní; v nářeční vrstvě jsou však plně ekvivalentní. Zbývající lexikální ekvivalenty (např. mor. zapackovat a slez. přepadnout) jsou slovy jen nářečními.

3                 V lexikální rovině se zkoumané území rozpadá na několik výrazných, ale mnohdy už ústupových areálů. V široké jz. polovině Čech dominuje výraz zakopnout, který se dnes vyskytuje jako dubleta i téměř na celém ostatním území. Hranice protilehlého areálu, zahrnujícího sv. polovinu Čech a přilehlou jz. část Moravy, je dosud poměrně ostrá a vytvářejí ji na pozadí pronikajícího výrazu zakopnout pozitivní doklady staršího pojmenování klopýtnout. Směrem do nitra vymezené oblasti však tento výraz nepravidelně a v různé míře ustoupil a střídá se nebo se prolíná s regionalismy brknout (zvl. ve vých. Čechách s přesahem na Moravu), kobrtnout (v širším Podkrkonoší) a škobrtnout (na Podorlicku a Moravskokrumlovsku). Na okrajích svého nevýrazně vymezeného areálu (130, 137, 234, 246) bývá slovo brknout doloženo už jen v posunutém významu (např. brkla mu noha ,poklesla v koleně‘ apod.). Při střetávání slov zakopnoutklopýtnout vznikla kontaminovaná forma zaklopejtnout (127, 213, 217).

Pro Moravu jsou příznačné slovotvorné obměny nedokonavého slovesa packat, packovat, zabírající souvislé a vnitřně diferencované území ve středu a na východě Moravy. Jádro tohoto areálu tvoří podoby s předponou o- (opacknout ve středu a opackovat na okrajích), které jsou věncovitě obklopeny podobami s předponou za- (zapackovat, s variantou zapackat na záp. a vých. okraji). Ve Slezsku se rozptýleně vyskytuje výraz přepadnout. Val. ekvivalent zachoptat sa byl zachycen už jen ve dvou bodech na vm. okraji.

Situace ve městech je vcelku shodná s venkovským okolím, u mladé generace však slovo zakopnout proniká i do měst s regionálními výrazy moravskými. Z některých moravských měst bylo u mládeže též častěji doloženo nemapované expresivum škobrtnout.

4    brknout  Jg, SSJČ expr. — Zvukomalebné, příbuzné s kobrtnout, viz tam.

klopýtnout  Jg klopejtnout, zaklopejtnout, SSJČ — Dok. ke klopýtat, to přesmykem z psl. *klypotati (srov. rus. klypať ,kulhat‘).

kobrtnout  Jg kobrtat, SSJČ expr. — Jde o t-ové iterativum, snad příbuzné s brkati (lit. kaburti ,klopýtat‘).

opacknout  jen nář. — Viz zapackovat.

opackovat  jen nář. — Viz zapackovat.

podygnout  jen nář. (pol. dygnąć ,poklesnout v koleně‘) — Snad přejaté.

potknout se  stč. potknúti sě, Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ potknúť sa — Od psl. *potykati sę.

potrknout se  jen nář. — Viz potknout se, snad připodobněním k trkat.

přepadnout  v sled. významu jen nář. — Derivací z psl. *padnNti, přenesením významu.


škobrtnout  SSJČ ob. expr. — Viz kobrtnout.

ukopnout se  jen nář.; SSJČ nář. — Viz zakopnout.

zachoptat se  jen nář.; Bš, SSJČ (vzít) pochopa — Snad od kořene chop- nebo od interjekce hop (Mch).

zakopnout  SSJČ, SSJ zakopnúť — Dok. ke kopati ,tlouci nohou‘, to už psl.

zakopnout se  SSJČ říd. — Viz zakopnout.

zakupnout  jen nář. — Viz zakopnout.

zapackat  jen nář.; SSJČ též nedok. packat, obě nář. — Viz zapackovat.

zapackovat  jen nář.; Jg nedok. packovat mor., SSJČ též zapacknout a nedok. packovat, vše nář. — Dok. protějšek k domácímu zvukomalebnému expresivu packovat, packat ,klopýtať, málo jasné.

5    zakopnout Ju 4, Ru 3 — zakopnout se Ju 5, Ru 2 — ukopnout se Po 1 — klopejtnout Po 1, Ju 1, 4, Ru 2 — brknout Ju 2, 3, Ru 4 — škobrtnout Ju 2 — zapackovat Ru 5 — zapackovať Ju 7 — vovaďit Ru 2

6    —