ČJA 1

65 neporaz (1709)

1    M         poraz

poraž

sval (převal 648, 81) — zval

poval

převrať (převroc’ 825, 827, 828, převruć 832–836, 84, vyvrať 701, 747, 802–804, 811, 81, vyvroć 818)

obul (vybul 815, 821, 822, 826, zbul 811)

shoď

 

2                 Otázka byla původně zaměřena na zjištění morfologických diferencí imperativu neporaz v kontextu „srazit člověka“ (byl zaznamenán rozdíl neporaz × neporaž), ale navíc se zjistily i rozdíly lexikální (např. neporaz × nesval × nepřevrať) a slovotvorné (např. nesval × nepoval).

Na mapě jsou uvedeny kladné imperativní formy, třebaže v běžném úzu se častěji vyskytují formy záporné.

Mapovaný imperativ neshoď nemusí být vždy plným ekvivalentem sledovaného slovesa; užívá se ho spíše ve spojení s neživými věcmi.

Dubletnost, případně tripletnost výrazů je obvyklá především na Moravě a plyne patrně z různé míry expresivity.

3                 Pestrost pojmenování na vých. polovině Moravy výrazně kontrastuje s malou diferencovaností ostatního území. Slovo neporaz/neporaž zabírá Čechy a záp. polovinu Moravy. Tvar neporaž je rozšířen v jz. polovině Čech (kromě záp. okraje) a na jz. Moravě. Přitom obě formy byly zaznamenány i dále na Moravě.

Na vých. polovině Moravy se užívá imperativu nesval (na větší části území vm. nářečí v podobě nezval). Slovotvorná obměna nepoval byla soustavněji zjištěna pouze v již. Čechách a v přechodném pásu čm. Slezsko se výrazně odlišuje slovem nepřevrať (popř. slovotvornou variantou nevyvrať). Pouze na Hlučínsku a na vých. Ostravsku vytváří malý areál imp. neobul (popř. nevybul). Zejména na vých. Moravě byl roztroušeně zaznamenán nespecifikovaný výraz neshoď.

Stav v mor. městech se v podstatě shoduje s jejich venkovským okolím, u mladé generace však proniká pojmenování neporaz. Na záp. a sev. okraji Čech je běžnější forma neporaz.

4                 Doklady ze slovníků uvádíme v infinitivu kladného slovesa; sloveso záporné ani jeho imp. tvar se ve slovnících obvykle nevy-
skytují.

obulit  jen nář.; pol. obalić (jiného původu) — Přenesením významu slovesa boulit ,vyvalovat‘, např. stěnu, z toho ‚převrátit‘ (i o člověku).

porazit  stč., Jg, SSJČ imp. poraz, hluž. porazyć — Prefixací slovesa razit, to z psl. *raziti ,tlouci‘. Forma poraz plyne ze snahy o zachování stejné koncové souhlásky slovního základu u sloves typu prosí v tvarech imp., příčestí trpného a podst. jm. slovesného.

povalit  stč., Jg, SSJČ, SSJ povaliť, pol. i hluž. powalić — Předpona po- snad podle porazit. Viz svalit.

převrátit  stč., Jg, SSJČ, pol. przewrócić, hluž. přewróćić — Prefixací slovesa vrátit, to z psl. *vortiti ,obracet‘.

shodit  v sled. významu jen nář.; SSJ zhodiť — Prefixací slovesa hodit, to z psl. *goditi ,hodit‘.

svalit  stč., Kt, SSJČ — Prefixací slovesa valit, to z psl. *valiti ,valit, tlouci‘.

zvalit  jen nář.; stč., SSJ zvaliť, pol. zwalić — Forma zv- patrně splynutím prefixů s-z-. Viz svalit.

5    neporaz Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 3, 4 — neporaž Ju 3, 5, Ru 2

6    —

Mj