ČJA 1
64 překážet (134)
1 M překážet
zavazet (též 159, -ďet 510, 511, 605, 624–629, -ďat 737)
zavazat — zavadzat (též 736, 755, 757)
převažet
N vaďit 42, 65, 93
2 Sledovaly se nářeční ekvivalenty slovesa překážet, tj. stát někomu nebo něčemu v cestě, zvl. při nějakém pohybu nebo činnosti. Nářeční materiál vykazuje výraznou lexikální dichotomii překážet × zavazet doplněnou slovotvornou variantou převazet. Mapa postihuje i od původu hláskoslovný rozdíl nepřehlasované a přehlasované podoby zavazat/zavazet, který se dnes jeví jako morfologický (slovesa patří k různým slovesným třídám). V nář. pojmenováních se odráží i různý hláskový vývoj původního -ď- (zavazat × zavadzat).
Nepravidelná hlásková varianta zavadět není na mapě zakreslena, neboť nelze zachytit celý její územní rozsah. Jako neplně ekvivalentní jsme nemapovali sloveso vadit, jež bylo porůznu zapsáno zvl. u ml. generace ve městech.
3 Základní územní protiklad tvoří sloveso překážet, vyskytující se na celém území Čech, na Zábřežsku a na jz. Moravě, a mor. a slezské pojmenování zavazet. Varianta převazet vytváří ucelený areál na Českobudějovicku; tento výraz zde však ustupuje nově pronikajícímu překážet. Z vm. a slez. nářečí je doložena forma zavazat; na větší části území Slezska (mimo jz. okraj) je běžná podoba zavadzat; ta byla sporadicky zachycena také na mor.-sloven. pomezí.
Mluva ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím. Na Moravě však proniká zvláště u ml. generace také výraz překážet, shodující se se spis. jazykem.
4 překážet stč. přěkážěti, Jg, SSJČ, SSJ prekázať, hluž. překažeć, překažować — Imperfektivum od překaziti, to z psl. *kaziti.
převazet jen nář. — Kontaminací překážet a zavazet.
zavadzat, zavazat jen nář. — Viz zavazet.
zavazet jen nář.; Jg zavázeti, SSJČ obl. mor., SSJ zavadzať, pol. zawadzać — K psl. *vaditi ,kazit‘, imperfektivum na -jati.
5 překážet Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — zavazet Ju 4, 6 — zavazat Ru 6 — zavazať Ju 7
6 —
Vj