64 překážet (134)

1    M         překážet

zavazet (též 159, -ďet 510, 511, 605, 624–629, -ďat 737)

zavazat — zavadzat (též 736, 755, 757)

převažet

N          vaďit 42, 65, 93

2                 Sledovaly se nářeční ekvivalenty slovesa překážet, tj. stát někomu nebo něčemu v cestě, zvl. při nějakém pohybu nebo činnosti. Nářeční materiál vykazuje výraznou lexikální dichotomii překážet × zavazet doplněnou slovotvornou variantou převazet. Mapa postihuje i od původu hláskoslovný rozdíl nepřehlasované a přehlasované podoby zavazat/zavazet, který se dnes jeví jako morfologický (slovesa patří k různým slovesným třídám). V nář. pojmenováních se odráží i různý hláskový vývoj původního -ď- (zavazat × zavadzat).

Nepravidelná hlásková varianta zavadět není na mapě zakreslena, neboť nelze zachytit celý její územní rozsah. Jako neplně ekvivalentní jsme nemapovali sloveso vadit, jež bylo porůznu zapsáno zvl. u ml. generace ve městech.

3                 Základní územní protiklad tvoří sloveso překážet, vyskytující se na celém území Čech, na Zábřežsku a na jz. Moravě, a mor. a slezské pojmenování zavazet. Varianta převazet vytváří ucelený areál na Českobudějovicku; tento výraz zde však ustupuje nově pronikajícímu překážet. Z vm. a slez. nářečí je doložena forma zavazat; na větší části území Slezska (mimo jz. okraj) je běžná podoba zavadzat; ta byla sporadicky zachycena také na mor.-sloven. pomezí.

Mluva ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím. Na Moravě však proniká zvláště u ml. generace také výraz překážet, shodující se se spis. jazykem.