62 rychle (1698)

1    M         richle

rychlo

čerstvje

(s)čerstva

čerstvo

vostře

ostro

spješňe 117, 118 (spješňem 119)

spješno 644

chuťe

honem

hebno

fryško

skok 801, 802, 818 (skoky 819)

hvito (vito 801, 804)

vartko

S          ruče 817, ražno 642, 656, 660, g’ipko 834, 835, pilno 752, 755

N          trckem 827, náhlo 508, prutce 436, 463, pryntko 833, 834, brzo 425, kalup 111, 745, svižňe 44

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty adverbia rychle ve spojení rychle jít. Materiál přináší hojné diference lexikální (např. rychle × čerstvě × honem × skok × fryško) a též rozdíly slovotvorné (např. rychle × rychlo, čerstvě × čerstvo × (z)čerstva). Výrazná je značná dubletnost, popř. tripletnost ekvivalentů, zejména v Čechách, kde silně proniká spisovné slovo rychle jako nová, mladší vrstva. Tato podoba je charakteristická téměř pro všechna města.

Některé výrazy mají poněkud odlišný významový odstín; vyjadřují spíš nenadálý počátek děje, popř. jeho větší intenzitu nebo ráznost. Jejich užití je mnohdy vázáno jen na určitý kontext.

3                 Pro Moravu jsou typická adverbia zakončená na -o (rychlo, čerstvo, fryško, hybno, hvito, vrtko, ostro), v Čechách převažují adjektiva na -e, běžnější rovněž ve spisovném jazyce (rychle, čerstvě, chutě, ostře, spěšně).

                   Základní lexikální protiklad tvoří deriváty od základu čerstv- v Čechách a na záp. Moravě a výraz honem na celé Moravě a ve Slezsku (slovo honem se vyskytuje porůznu též v Čechách, hojněji v okrajových oblastech). Na většině území Čech je podoba (z)čerstva; Posázaví a stř. Povltaví až k Jindřichovu Hradci má variantu čerstvě, záp. Morava až k Brnu je charakterizována derivátem čerstvo.

                   Téměř v celých Čechách (vyjma okrajových oblastí zč. a vč.) je též rozšířen výraz rychle; na Moravě se vyskytuje hlavně na Boskovicku, Brněnsku, Vsetínsku a Uherskobrodsku, a to v podobě rychlo.

Ostatní lexémy vytvářejí areály vesměs na okrajích zkoumaného území; chutě na Doudlebsku a Prachaticku, ostře porůznu v záp. a sev. Čechách, ostro v sev. Slezsku, vrtko na Těšínsku, skok v oblasti českých nářečí v Polsku, hvito na Opavsku, hybno na Litovelsku, spěšně na Náchodsku a spěšno ojediněle na Zábřežsku. Velké území zaujímá výraz fryško ve střední a jižní části východomoravských dialektů s přesahem až k Brnu.