ČJA 1

62 rychle (1698)

1Mrichle

rychlo

čerstvje

(s)čerstva

čerstvo

vostře

ostro

spješňe 117, 118 (spješňem 119)

spješno 644

chuťe

honem

hebno

fryško

skok 801, 802, 818 (skoky 819)

hvito (vito 801, 804)

vartko

Sruče 817, ražno 642, 656, 660, g’ipko 834, 835, pilno 752, 755

Ntrckem 827, náhlo 508, prutce 436, 463, pryntko 833, 834, brzo 425, kalup 111, 745, svižňe 44

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty adverbia rychle ve spojení rychle jít. Materiál přináší hojné diference lexikální (např. rychle × čerstvě × honem × skok × fryško) a též rozdíly slovotvorné (např. rychle × rychlo, čerstvě × čerstvo × (z)čerstva). Výrazná je značná dubletnost, popř. tripletnost ekvivalentů, zejména v Čechách, kde silně proniká spisovné slovo rychle jako nová, mladší vrstva. Tato podoba je charakteristická téměř pro všechna města.

Některé výrazy mají poněkud odlišný významový odstín; vyjadřují spíš nenadálý počátek děje, popř. jeho větší intenzitu nebo ráznost. Jejich užití je mnohdy vázáno jen na určitý kontext.

3                 Pro Moravu jsou typická adverbia zakončená na -o (rychlo, čerstvo, fryško, hybno, hvito, vrtko, ostro), v Čechách převažují adjektiva na -e, běžnější rovněž ve spisovném jazyce (rychle, čerstvě, chutě, ostře, spěšně).

                   Základní lexikální protiklad tvoří deriváty od základu čerstv- v Čechách a na záp. Moravě a výraz honem na celé Moravě a ve Slezsku (slovo honem se vyskytuje porůznu též v Čechách, hojněji v okrajových oblastech). Na většině území Čech je podoba (z)čerstva; Posázaví a stř. Povltaví až k Jindřichovu Hradci má variantu čerstvě, záp. Morava až k Brnu je charakterizována derivátem čerstvo.

                   Téměř v celých Čechách (vyjma okrajových oblastí zč. a vč.) je též rozšířen výraz rychle; na Moravě se vyskytuje hlavně na Boskovicku, Brněnsku, Vsetínsku a Uherskobrodsku, a to v podobě rychlo.

Ostatní lexémy vytvářejí areály vesměs na okrajích zkoumaného území; chutě na Doudlebsku a Prachaticku, ostře porůznu v záp. a sev. Čechách, ostro v sev. Slezsku, vrtko na Těšínsku, skok v oblasti českých nářečí v Polsku, hvito na Opavsku, hybno na Litovelsku, spěšně na Náchodsku a spěšno ojediněle na Zábřežsku. Velké území zaujímá výraz fryško ve střední a jižní části východomoravských dialektů s přesahem až k Brnu.

4    čerstvě, čerstvo, (z)čerstva  Jg čerstvě, čerstvo, z čerstva, za čerstva, SSJČ čerstvě, čerstva, čerstvo, SSJ čerstvo, pol. czerstwo — Od adj. čerstvý (psl. *čьrstvъ).

fryško  jen nář.; Jg friško, SSJČ nář., SSJ friško — Přejato z něm.

honem  stč., Jg, Kt též hony, SSJČ ob. — Z instr. subst. hon (z psl. *gonъ ,hnaní‘).

hvito  jen nář. — Z adj. hbitý (psl. *gъbitъ).

hybko  jen nář.; SSJ hybko — Přejato z pol.

hybno  jen nář.; Jg hybně — Z adj. hybný (k psl. *gъ(b)nN).

chutě  v sled. význ. jen nář.; stč. chutně, Jg též chutně, SSJČ nář. — K psl. *chotěti ,chtíti‘.

ostro  jen nář.; Jg též z ostra, SSJ — Z adj. ostrý (psl *ostrъ).

ostře  Jg, SSJČ — Viz ostro.

pilno  v sled. význ. jen nář., pol. — Z adj. pilný (psl. *pilbnъ).

ražno  jen nář.; Kt též ražně, SSJČ nář., SSJ nář., pol. raźno ,svižně‘ — Z nář. adj. ražný ,rychlý‘, původ nejasný.

ruče  stč. rúče, vrúčě, Jg též rouče, SSJČ kniž., SSJ rúče — Ze stč. adj. rúč, rúčí ,rychlý‘, snad souvisí s ruka (srov. adv. zručně).

rychle  Jg, SSJČ, SSJ rýchle — Z adj. rychlý, to snad zkrácením z psl. *rychalý, jež je z psl. *rychati ,být činný‘.

rychlo  Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ rýchlo — Viz rychle.

skok  v sled. význ. jen nář.; Kt, hluž. w skoku — Adverbializací substantiva (psl. *skokъ).

spěšně  Jg, SSJČ, SSJ spešne, hluž. spěšny ,rychlý‘ — Z psl. *spěšьnъ, odvozeného ze subst. *spěchъ.

spěšno  SSJČ říd. — Viz spěšně.

vrtko  jen nář.; Jg též vrtcevrtně, Kt též vrtky, vrtkem, SSJ, pol. a dluž. wartko — Z adj. vrtký ,nestálý, kolísavý, vratký‘.

5    richle Ju 3 — čerstva Ju 1–5, Ru 2, 4 — honem Ju 7 — honemej Ju 4 — friško Ju 6, 7, Ru 5 — prutce Ru 3 — brzi Ju 5 — cwálem Po 1

6    ASJ IV 324 chytro, MAGP 575, AJPP 414 fryśko (410 adj.), OLA 757

Fi