ČJA 1
61 pospíchat (1701)
1 M pospíchat (p. se 701, 805, 806)
spíchat (šp’y- še 835) — spjechat
chvátat
ponáhlat se (ponáhlit se 708, též náhlit 618, též náhlet 623)
uvijat se
zavoďit se
tumlovat se
N kvaltovat
2 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty spis. výrazu pospíchat v kontextu rychle ve spěchu jít nebo pohybovat se. Materiál se diferencuje především lexikálně. U slovesa pospíchat byla zachycena též varianta slovotvorná (spíchat) s hláskoslovnou obměnou (spěchat).
Sloveso tumlovat se, zaznamenané jako dubleta na Moravě a ve Slezsku, se vyskytuje i v Čechách, zde však pouze ve významu ,spěchat při práci‘; jako neadekvátní nebylo mapováno.
3 K dominantnímu protikladu mezi jzč. lexémem chvátat a výrazy od základu spěch-⁄spích-, běžnými na většině ostatního území, přistupují okrajové vm. a slez. regionalismy.
Sloveso pospíchat zaujímá poměrně rozsáhlé území v sev. polovině Čech a dále je odděleně v již. a vých. části střm. nářečí a v oblasti již. Slezska. Tyto dvě oblasti spojuje varianta spěchat, která je rozšířena ve vých. Čechách, na Novoměstsku a Zábřežsku, a na ni navazující podoba spíchat v centrální části střm. nářečí (vyskytuje se také na Těšínsku a Jablunkovsku).
Výraz tumlovat se je rozptýlen v již. polovině střm. nářečí, dále se vyskytuje kompaktněji na slez.-vm. pomezí (tam i nedubletně) s přesahy na Ostravsko a Zlínsko.
Z východu zkoumaného území jsou doloženy dále regionalismy ponáhlat se (ve vm. nář.), uvíjat se (v záp. Slezsku) a zavodit se (v ostravickém úseku). Pro tuto oblast jsou typické zvratné formy slovesné.
Mluva ve městech se zpravidla shoduje s okolní nářeční situací.
4 chvátat stč., Jg, SSJČ, SSJ chvátať — Hlásková obměna t-ového frekventativa *kvaptati.
ponáhlat (se) jen nář.; Jg ponáhleti (se), SSJČ též ponáhlit se,
oboje nář., SSJ ponáhlať (sa) — K slovesnému základu odvozenému od adj. náhlý.
pospíchat stč. pospiechati, Jg, SSJČ, SSJ pospiechať kniž., poně-
kud zast., pol. pośpieszać się, říd. pospieszać się, pośpieszyć, hluž. pospěchovać — Psl. *pospiechati (z *pospiešiti, to prefixací z *spěšiti). Viz spěchat.
spěchat stč. též spěšiti, Jg, SSJČ, SSJ spechať kniž. zast., pol. śpieszać zast., śpieszyć, říd. spieszyć, hluž. spěchać, spěchować, spěšić — Psl. *spěchati/spěšiti ,snažit se, pospíchat‘, z psl. *spěchъ (to z psl. *spěti ,prospívat‘).
spíchat stč. též spiešiti, Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ spiechať kniž. zast. — Deprefixací z pospíchat, viz tam.
tumlovat se Jg, SSJČ poněkud zast. ob. — Přejato z něm.
uvíjat se jen nář.; Kt uvíjať se (SSJ uvíjať sa ,rychle se pohybovat při práci, usilovně pracovat‘, pol. uwijać się ,rychle se otáčet při práci‘) — Iter. k víti; přenesením významu z uvíjet se ,vinout se, otáčet se‘.
zavodit se jen nář. (Kt ,pospíšiti si s něčím‘, Jg zavodati ,cválati‘) — Přenesené. K psl. kořeni *ved-/vod-.
5 pospíchat Ju 1–3, 5, Ru 2, 3 — spíchat Ju 6 — spjechat Po 1, Ju 2–4 — ponáhlať Ju 7 — tumlovat se Ju 2–3, Ru 2, 4, 5 — žúrit se Ju 1 — jít brzi Ju 5
6 AJK 250, OLA 756
Fi