ČJA 1

60/222.6 počkej (1710) —

1    M         počkej (počekej 818; -éj, -é, -í, -aj)

dočkej (-aj, -áj, -oj 828)

X          počki 660–662, 664, 666, 673, 709, 719, 64, 65, 67, 72–74, 79, 83, 93, 94

2                 Nář. ekvivalenty imp. 2. os. sg. ve vazbě počkej (na mě/) (nesledovala se vazba – bezpředložková, předložková) se diferencují slovotvorně (počkej × dočkej) i hláskoslovně.

Koncové tautosylabické -aj procházelo změnami (-aj > -ej > > ). O nich viz hláskosloví. Podoba počki není výsledkem pravidelných hláskových změn, nýbrž příklonem k typu pošli, pošlite.

Místy byl zjištěn i imp. s bezpředložkovým předmětem (počkejdočkej mě), a to především na již. a vých. Moravě, Prostějovsku a Vysokomýtsku. Jg zaznamenává obě možnosti u slovesa počkat (na mě, ), SSJ navíc i u dočkat.

3                 Proti většinové (téměř celonárodní) formě počkej stojí slovotvorná varianta dočkej, jež je typická pro Slezsko, přilehlou část Valašska a kopaničářská nářečí. Ale i do této oblasti výrazně proniká imp. počkej (ve městech bývá téměř pravidelně již jako jediné pojmenování).


4    dočkat  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ dočkať, hluž. do-
čakać
(stč. dočakati, dočekati, později dočkati ,čekáním
dosáhnout‘, Jg též dočekati ,čekáním dosáhnout‘) — Od-
vozeno od čekat; dočekati změněno v dočkat pod vlivem
doždati.

počkat  stč. počekati, počakati, Jg též počekati, SSJČ, SSJ počkať, pol. poczekać, hluž. počakać — Podoba počkat utvořena podle dočkat, viz tam.


5    počkej na mňe Po 1, Ju 1, 3, 5, Ru 2 — počkej mňe Ju 2 — počkaj ňa Ju 7 — počkej Ru 3, 4 — počké Ju 6 — počkaj Ru 5

6    —

Pl

1      194/222.1 koupelna

izoglosa koupelna × koupelka (vých.)

2      195/222.2 vykoupat se

izoglosa vykoupat se × okoupat se (vých.)

3      12/222.3 vdávat se

izoglosa vdávat se × vydávat se (vých.)

4      25/222.4 chovat (dítě)

izoglosa chovat × pěstovat (vých.)

5      166/222.5 prát

izoglosa prát × máchat (sev.)

6      60/222.6 počkej

izoglosa počkej × dočkej (vých.)

7      46/222.7 slyšet

izoglosa slyšet × čut (vých.)