59 hůl (1713)

1    M         húl (hula 624, 669, hola 641, 701, 702)

húlka

čagan — čegan

kyj (kyjaňa 749)

palica

kryka (krka 808, 815)

křivak

S          krápa 201, 202, loska 833 nedubl., 834 nedubl.

N          balda 609, 666, 703, balina 609, špacírka 224, 252, 626, 629, 51, špacírštok 51, štábrdla 513, štabrla 634, štábrdlička 638, špaňelka 737, špaňihelka 703, sukovice 252, sukovka 325, patyk 826, kośturek 836

2                 Sledovalo se nář. pojmenování pro hůl, která slouží k opírání při chůzi. Zachyceny byly především rozdíly lexikální, v menší míře slovotvorné (hůl × hůlka) a hláskoslovné (čagan × čegan).

U zjištěných výrazů se setkáváme s přechody mezi označením obecným a specifickým (názvy někdy rozlišují tvar, popřípadě masivnost hole, dále mohou vyjadřovat, zda hůl byla koupena, doma vyrobena nebo zda jde jen o neupravený kus dřeva sloužící k opírání provizorně atd.). Tak např. v oblasti vm. nářečí označuje slovo čagan většinou hůl s ohnutým držadlem, zatímco hůlka, hůl a palice zde znamenají hůl rovnou. Pojmenování výrazně specifická, jako balda, špacírka, španělka, sukovice, byla z mapování vyřazena (chodský čakan ,kovaná hůl se sekyrkou‘ byl vyloučen už při výzkumu).

Slova kryka, palice a čagan mají ve Slezsku patrně větší územní rozsah, než ukazuje mapa; na části území jsou totiž pociťována jako silně expresivní, a nebyla proto explorátory zaznamenávána.

3                 Hlavní lexikální protiklad představuje české a většinově moravské pojmenování hůl/hůlka proti vm. ekvivalentu čagan.

V Čechách je základní podoba hůl. V jz. části Čech se v dubletě s ní objevuje slovotvorná varianta hůlka (na Doudlebsku a na sev. Plzeňsku jako jediná). Ta dále zabírá téměř celou záp. polovinu Moravy (kromě její jz. části), proniká i do oblasti slova čagan a též do Slezska.

Pojmenování čagan je typické pro vm. nářečí, přesahuje do střm. nářečí a do jižní části Slezska. Hlásková varianta čegan byla zapsána na Rožnovsku.

V areálu označení čagan se rozptýleně vyskytuje výraz palice, který byl zachycen jako jedinečný také v jv. části Slezska (navazuje na sloven. pojmenování palica).

Ve Slezsku je nejčastější ekvivalent kyj (v záp. polovině slez. nářečí). Názvy kryka (na Hlučínsku) a křivák (na Těšínsku) vytvářejí jen malé oblasti.

Stav ve městech vcelku odpovídá venkovskému okolí. V sm. městech je běžné slovo hůl, ojediněle se objevuje též výraz čagan.