ČJA 1

58 kulhat (1711)

1Mkulhat

chrámat (chra- 721, 801–817, 820–823, 81, 83) — chrómat — chromat — chrumat — chrúmat (chrou-710)

klécat

Skrívňac 755

Xkejzat 301–303, chrómat 304

Nbelhat, napadat, napádat, šmatlat, šmajdat, pajdat, paťchat 506, 619, pachťat 659, hopat 304, hajcać 831, šantat 734, packať 749, packovať 721, přepadávat 643, šmárat 648, hapytač 809

2                 Mapa zachycuje lexikální a hláskové diference nářečních ekvivalentů spisovného výrazu kulhat, tj. chodit tak, že se váha těla nepřenáší stejnoměrně na obě nohy.

Všechny hláskové regionální obměny základu chrám-/chrom- byly výjimečně mapovány ve skutečné realizaci, neboť v důsledku expresivity výrazu se běžné hláskové změny neuskutečňují pravidelně.

Nář. materiál přinesl též řadu expresivních výrazů, jež se obvykle vyskytují v dubletě s některým ze tří základních pojmenování a nezřídka vyjadřují i jiný způsob chůze: např. hopat častěji ,nepěkně skákat‘, hajcat ,houpat se v bocích‘, šantat ,chodit klátivě, potácet se, chodit pomalu‘, hapytat ,hopsat‘. Tyto výrazy nebyly mapovány.

3                 Pokud jde o lexikální diferenciaci, v Čechách a na záp. polovině Moravy bylo zachyceno sloveso kulhat, na Moravě a ve Slezsku chrámat (chromat apod.) a v části vm. nářečí klécat.

Sloveso chrámat je typické pro většinu Slezska a sev. část vm. nářečí. Forma chromat tvoří rozsáhlý areál na střední Moravě, několikrát byla zachycena i na vých. Slezsku. Nářeční ekvivalent chrómat se dokládá ze širšího Zábřežska a ze středního pásu vm. nářečí. Podoba chrumat se vyskytuje v jz. části střm. nářečí a též na vých. okraji Slezska. Její varianta chrúmat tvoří areál sev. od Brna a odděleně v již. části vm. nářečí.

Sloveso kulhat, shodné se spis. jazykem, výrazně proniká i do oblasti s jiným tradičním pojmenováním, zejména do mluvy mladé generace ve městech, ale i na venkově.

4                 Některé následující výklady jsou jen hypotetické, neboť expresiva se chovají jinak než slova citově neutrální a podléhají častěji
různým nepravidelným změnám.

chrámat  jen nář.; Jg ,nemotorně kráčet‘, SSJČ nář., SSJ nář. a expr. — Výchozí chrámat lze snad spojit s lit. krópiu, krópti ,těžkopádně jít‘. V češtině došlo k záměně hlásek m/p a místo k je tu expresivní ch.

chromat  jen nář.; Kt, SSJČ nář., pol. arch. chromać, hluž. chromić  — Z psl. *chromati ,kulhat‘, jež vzniklo patrně už v psl. kontaminací *chramati*chromъ; východoslezská podoba vznikla pravidelnou změnou á > o (chrámat > chromat).

chrómat  jen nář.; SSJČ nář. chroumat — U střm. chrómat došlo k pravidelné nář. změně ou > ó, předpokládáme-li výchozí podobu chroumat. Ta byla doložena naším výzkumem pouze v zahraničních bodech, ale SSJČ ji jako nář. uvádí. Vm. varianta vznikla zdloužením základního chromat.

chrumat  jen nář. — Střm. chrumat vzniklo patrně opětným krácením přechodně zdlouženého chrúm-; východoslez. chrumat nejspíš pravidelnou změnou -om- > -um-.

chrúmat  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Dloužením u > ú.

kejzat  jen nář.; Kt kejzat se ,pomalu, těžko chodit, kulhat‘ — Nejasné.

klécat  stč. klécěti, Jg, SSJČ zast., dluž. klěcaś — Ke klekati jako stará c-ová varianta; pův. znamenalo ,poklesat v kolenou‘, pak ,kulhat‘.

krívňat  jen nář.; SSJ krívať — Od krívat, psl. *krivati ,kulhat‘.

kulhat  stč., Jg, SSJČ, SSJ knižně kuľhať, pol. kuleć — Od zsl. *kulgati ,kulhat‘ (se sekundárním expresivním infixem -g-).

5    kulhat Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — chrámať Ju 7 — chromat Ru 3, 4 — chrúmat Ru 5 — chroumat Ju 5, Ru 4

6    ASJ IV 435, AJŚ 663 (664 adj.)

Pl