54 nehet (1650)

1    M         nehet — necht (nocht 755)

paznecht — pahnost

pazour

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro plochý rohovitý útvar kryjící konec prstu (spis. nehet). Názvy pazneht/pahnost, pazour označují v prvé řadě zvířecí kopyto sudokopytníků (pazneht) nebo zvířecí dráp (pazour), přeneseně pak slouží rovněž jako pejorativní pojmenování lidské ruky, příp. prstu (jen pazour). Jako plně rovnocenné ekvivalenty spis. výrazu nehet existují pouze ve vých. části zkoumaného území. Mnohdy nabývají expresivního charakteru i uvnitř této oblasti, a to zejména v mluvě mladé generace, která užívá ve sledovaném významu slova nehet (přejatého ze spis. jazyka), případně nář. varianty neht.

3                 Výsledkem kartografického zpracování je obraz poměrně výrazných areálů. Základní protiklad tvoří většinové pojmenování nehet/neht a regionalismy pahnost, pazour. Výraz nehet je rozšířen v Čechách a na záp. Moravě až po linii Svitavy–Brno–Mikulov. Jeho varianta neht se vyskytuje na širokém zč. a jč. okraji a na již. a střední Moravě. Obě formy pronikají dále na východ, kde žijí zejména v mluvě mladé generace. Pro oblast vm. nářečí a Slezsko jsou však charakteristická označení pahnost a pazour. Na Slovácku, na Vsetínsku a ve vých. slezské skupině převládá název pazour. Ze záp. slez. skupiny a sev. Valašska, ze středního úseku vm. nářečí a ze Zábřežska se dokládá slovo pahnost. Výraz pazour měl kdysi větší rozšíření; starší dialektologická literatura jej dokládá též ze střed. Čech a ze střed. Moravy.

Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím; u ml. generace však převládá téměř na celém zkoumaném území název nehet/neht.