ČJA 1

51 velikánský (474)

velký (473)

1Mvelikánský (-an- 510) — velikáncký — velikanckej — veličánský (veličanský 633, 718, 742, 744, véličanský 753, velučansky 801)

velikanácký

velikajzný (velkajzné 646) — veličajzný (veličazný 742, 754)

velucny

velkucny — velikúcný

Svelikanzdrej 710, veličanzdrej 710, 713, velicarny 814, velijazny 809, velijany 809, velijancky 805, 806,
veličajský 743, velicajnsky 807, velikacny 816, velkucerny 831 (všechny podoby kromě 332, 333, 807,
809 nedubl.)

Xvelikatej 332, 333, velikanckej 149, 201–204, 207–210, 213, 223, 229, 334, 335, 401, 404, 413, 426,
438, 459

Npojmenování opisná (moc velký apod.) a augmentativa druhého a dalších stupňů (velikananánský apod.)

2                 Sledovaly se nář. ekvivalenty spisovného pojmenování velikánský, tj. ,velmi, hodně velký‘. Z pojmu samého je patrno, že jde o výrazy vždy více nebo méně expresivní. Na mapě jsou zachycena pouze jednoslovná augmentativa 1. stupně, ne příležitostně tvořená silně expresivní augmentativa vyjadřující ještě vyšší míru vlastnosti (velikanánský, velikananánský apod.; mor. podobu velikanácký považujeme za 1. stupeň augmentace).

Bylo zachyceno množství často neobvykle tvořených slovotvorných a hláskových variant od základu vel-/vel(i)k- (slovotvorné varianty: velikánský × velikajzný × velúcný apod.; hláskové varianty: velikánský × velikáncký × veličánský; velikajzný × veličajzný apod.).

Zejména na již. a vých. Moravě se příslušná adjektiva získávala se značnými obtížemi. V těchto oblastech se totiž běžně užívá opisných dvouslovných spojení moc velký, velice velký, hrubě velký apod. Jednoslovná pojmenování pak mají ve srovnání s nimi značně expresivní charakter; o tom svědčí bohatství hláskově neobvyklých skupin v příponách i v obměnách slov. základu. Také adjektivum velikánský má ve východnějších oblastech Moravy, kde jsou běžné opisy, expresivnější zabarvení než na ostatním území.

3                 K základnímu slovotvornému protikladu moravsko-slezskému velikánský × velúcný se přidružuje vý

razný hláskoslovný protiklad moravsko-český velikánský × velikáncký. Na Moravě a ve Slezsku byly zapsá-
ny další rozptýleně nebo řídce se vyskytující podoby.

Varianta velikáncký zaujímá celé Čechy (v Polabí, na Roudnicku, Příbramsku, Ledečsku a Novoměstsku má podobu velikancký) a roztroušeně byla zachycena i ve Slezsku. Na záp. Moravě byla řídce zaznamenána obměna velikanácký.

Označení shodné se spisovným jazykem velikánský zabírá celou Moravu, pro Slezsko jsou typické výrazy se sufixem -úcný: nejčastěji v podobě velúcný, na Těšínsku a Jablunkovsku velkúcný, na sev. Ostravsku a sv. okraji vm. nářečí velikúcný.

Vedle základního pojmenování velikánský se na Moravě objevují i podoby s expresivním zakončením -čánský, -čajzný, -kajzný (rozptýleněji v obl. střm. dialektů, soustředěněji na Valašsku). Ve Slezsku byl zaznamenán ojedinělý výskyt dalších neobvykle tvořených podob (velijazný, velicajnský apod.).

Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím.

4    veličajzný  jen nář.; Jg a SSJČ veličizný slc., SSJ veličizný, veličazný (obě expr.) — Expresivní obdoba k velikánský.

velikajzný  jen nář.; Jg velikanzný mor. — Viz veličajzný.

velikanácký  jen nář. — Z velikánský/-cký příklonem k expr. sufixu -ácký.

velikancký, velikáncký  jen nář. — Z velikánský nář. hláskoslovnou změnou -ns- > -nc-.

velikánský  Jg, SSJČ, SSJ — Augmentací z veliký zesilujícím interfixem -án- a příponou -ský.

velikúcný, velkúcný  jen nář. — Kontaminací vel(i)ký, resp. -ánský a velúcný.

velúcný  jen nář. — Augmentací ze zákl. vel- složeným sufixem (-úcí + -ný).

velicajnský, velicarný, veličajský, veličánský, veličanzdrý, velijancký, velijaný, velijazný, velikanzdrý, velikatý, velkucerný, velukacný  jen nář. — Augmentací ze zákl. vel-/ vel(i)k-.

5    velikánskí Ru 5 — velikanský Ju 7 — velikánckej Po 1, Ru 4 — velikanckej Ju 1–4, Ru 2 — veličanskí Ru 5 — dočista, hrozňe velkej Ru 3

6    —

7                 Lexikálně zaměřená položka velký nebyla kartograficky zpracována, poněvadž výzkumem byly zachyceny pouze dva lexémy, velký a hrubý, které navíc ani netvoří výrazný územní protiklad. Lexém velký je běžný na celém zkoumaném území; v Čechách (kromě jz. okraje a středního Posázaví) a na širším Brněnsku je pravidelně doložen v dubletě s hláskovou variantou veliký, ta pak byla jako jediná zaznamenána zejména na vých. Moravě a centrální Hané. Označení hrubý se vyskytuje zpravidla dubletně a řidčeji v oblasti vm. dialektů a na sz. Moravě s přesahem na vých. a sev. okraj Čech, odděleně pak v již. Čechách. Třetí zapsaný výraz hodný (objevující se rozptýleně v jzč. a svč. nář. oblasti) nelze považovat za plně ekvivalentní, existuje totiž většinou jen v idiomu „hodný kus cesty“.

Atlasy: PLPJ 144, AJPP 449, AJK 91 : 1, SSA 8.4, OLA 1918 (3279 hrubý), ALE 140

Či