ČJA 1

48 viklá se (1622)

1    M         vik se (vej- 311, veklá se 611, viglá se 450, 637, 670, 682, 683, 685, 707, 738, 74, vaklá se 624, 627) — miklá se (miká se 253, 307) — ňiklá se — hiklá se (hej- 222, higle se 717) — henglá se (henklá se 618, 63, hingle se 639, 641, 719, 720)

kejklá se (kiklá se 116, 135, kejkluje se 125, kinklá se 231, 252, 06, 14, 22) — giglá se (ginglá sa 736,
gegle se 652, 703, gégle se 627, žigła se 813, žviglá se 747)

kývá se (kejbe se 152, kivoce sa 701, 727) — kivlá se (též 149, 442, též kiblá se 121, 736)

hýbá se

mele se

kolébá se (-ly- 811, 830)

rušo śe

klinká se

kláťí se (koláťí se 679, kocá se 713, 818, 831, 835, kolejcá se 245, kołyce se 824, 82, kouyta se 820,
kołdyše se 804, kolozňá sa 727)

glajdá (-dze, -ze) se

N          klepe se 115, 119, klechtá se 331, 616, kloktá se 211, 316, klochtá se 603, kotlá se 133

2                 Výzkum byl zaměřen především na lexikální diferenciaci nář. pojmenování označujících volné pohybování (ze strany na stranu, kývavé, kolébavé, popř. pohyb kolem dokola) typické zejména pro nepevný zub.

Byla zaznamenána bohatá skupina lexikálně diferencovaných výrazů, u nichž při jejich expresivní povaze dochází často k řadě rozmanitých obměn. Mapa postihuje kromě hlavních rozdílů lexikálních rozdíly slovotvorné (klátí se × glajdá se) a dále hláskoslovné obměny některých lexémů (viklá se × miklá se × niklá se; kejklá se × gyglá se). Nezachycujeme tvarové kolísání způsobené přechodem mezi 1. a 5. třídou slovesnou (o tom viz v tvarosloví).

3                 Pro nářeční vyjádření uvedeného pohybu je příznačná (zejména v Čechách) dubletnost, popř. i tripletnost označení.

Téměř pro celé Čechy je charakteristický výraz hýbá se, který se většinou vyskytuje v dubletě se slovesem viklá se, případně s jeho hláskoslovnými obměnami. Řidčeji je doložen v oblasti slovesa mele se (viz níže). Na Moravě se soustředěněji objevuje na Brněnsku.

Sloveso viklá se přesahuje zemskou hranici a zabírá větší část záp. poloviny Moravy. Jeho hlásková varianta miklá se byla zapsána na Chodsku a Klatovsku, niklá se severně od Českých Budějovic a na Ledečsku, forma hyklá se na širším Vysokomýtsku a její hlásková varianta henglá se na širším Brněnsku.

Pro vých. polovinu Moravy a větší část Slezska (bez vých. okraje) je charakteristické sloveso kývá se, na záp. okraji v sousedství s výrazem viklá se častěji v kontaminované podobě kyvlá se. Výraz kývá se se vyskytuje porůznu i jinde, zvláště v svč. nářečích a v čes. pohraničních městech.

Souvislé areály vytvářejí ještě slovesa mele se (v jv. Čechách a na záp. Moravě, odděleně na Zábřežsku), klátí se (v Podkrkonoší, ve stř. části vm. nářečí a na Frýdecku), rušá se (na Jablunkovsku a Těšínsku), kolébá se (především ve středoopavském nář. typu) a klinká se (na vých. Plzeňsku).

Rozptýleně se vyskytují další výrazy: kejklá se (především při okrajích Čech) a jeho expresivnější varianta gyglá se (zvláště na vých. polovině Moravy), dále expresivní obměna slovesa klátí se, glajdá se (na Kyjovsku).

Situace ve městech je vesměs shodná s jejich venkovským okolím, u mladší generace však navíc proniká sloveso přijaté ze spisovného jazyka viklá se, popř. hýbá se.

4                 Z dostupných slovníků nebylo vždy možné zjistit, zda by mohlo být příslušné sloveso užito v našem kontextu.


glajdá se  jen nář.; (Bš glajdat sa ,motavě jiti‘ — slov., val.) —
Z
klátí se, počáteční g a hlásková obměna kořene jsou
důsledkem expresivity (stejně slovesa
šmajdati, pajdati
atd.)

gyglá se  jen nář.; Bš gygłat — Z kyklá se záměnou souhlásky k za expresivní g. Viz kejklá se.

henglá se  jen nář.; Bš — Viz hyklá se. Nepravidelná hláskoslovná obměna -y- > -en- je patrně důsledkem expresivního zabarvení.

hýbá se  stč., Jg, SSJČ, SSJ, hluž. hibać so — Z psl. *gybati.

hyklá se  jen nář.; Bš — Snad kontaminací viklá sehýbá se. Viz tam.

kejklá se  Kt, SSJČ ob., Bš kéklat (Kunštát) — Souvisí s kývá seviklá se.

klátí se  stč., Jg též kláceti, koláceti, Bš kołdycať (laš.), kołatať (val.), kałacat (Zlínsko), SSJ — Z psl. *koltiti.

klinká se  SSJČ říd. ,kývat se, houpat se‘ — Patrně přeneseno z klinkat ,pohybovat zvonkem‘.

kolébá se  stč. kolébati, Jg, SSJČ, SSJ kolembať sa, kolimbať sa, pol. kolebać się, hluž. kolebać so — Významově blízké s kolísat. Obě z ide. základu *leib- a předpony *ko-. Psl. *kolěbati.

kývá se  Jg, SSJČ, SSJ kývať sa, pol. kiwać się, hluž. kiwać so — Psl. *kyvati.

kyvlá se  jen nář.; Bš kyvłat, kyvłovat (Zlínsko) — Patrně kontaminací kývá seviklá se, viz tam. Infinitivní zakončení souhláska + -lat je silně expresivní (stejně jako u sloves šmatlat, patlat).

mele se  v sled. významu jen nář.; (SSJČ ob. ,neklidně se pohybovat, vrtět se‘) — Přeneseně.

miklá se  jen nář. — Patrně z původního viklá se záměnou retnic. Viz viklá se.

niklá se  jen nář. — Patrně z miklá se záměnou počáteční nosové souhlásky. Viz miklá se.

rušá se  jen nář.; Kt, SSJ rušať sa ,pohybovat se‘, tak i pol. ruczać się — Z psl. *gruchati.

viklá se  Jg, SSJČ, SSJ (čes.) kniž. zast. — Příbuzné je staronordické a islandské hvika ,viklati se‘, něm. wackeln (Mch).

5    viklá se Ju 2, 4, 6 — hiklá se Po 1, Ju 2 — hengle se Ju 6 — kejklá se Ru 4 — kýve sa Ju 7 — kejvá se Ru 4 — kivle sa Ru 5 — hejbá se Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 3 — klinká se Ju 5, Ru 3 — kláťí se Ju 5 — klímá se Ju 2 — klimbá se Ju 1

6    —

Pv