ČJA 1
45 šilhavý (1608 b) —
šilhat (1609)
1 M šilhavý (še- 301, 514, 610–614, 646, šь- 301, 307, 309, 310, 325, 431, 603)
švidravý — švirgavý — švigravý — šmidravej
švidratý (svi- 808, 820, 826) — švirgatý (čvirgatí 74) — švigratý — šmidratý
šmirkavej (šmerkavej 214)
šurý
blikavý
brejlavej
šmouravej
brikslavej (briksavej 418)
šoulavej 253, 254
překoukanej
S pidravé
64, križohledí 737, číkavej 109, švirkatej 52, švidralej 130, brdlovoké 605, trdlovokej 504, fi-
dlovokej 451, pidlovokej 22, 42
2 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. ekvivalentů spis. výrazu šilhavý, tj. postižený takovou vadou, při níž se jedno oko nebo obě oči odchylují od oční osy. Základní lexikální diferenciaci představují adjektiva
šilhavý a švidravý. Ostatní pojmenování
(šurý, blikavý, brejlavý, šmouravý, brykslavý, šoulavý, překouka-
ný a všechna sporadická označení) se vyskytují obvykle v dubletě s jedním ze dvou základních
výrazů, často
jsou vzhledem k němu v různé míře expresivně zabarvená a nezřídka jsou méně jednoznačná. Vedle námi sle-
dovaného významu vyjadřují mnohdy ještě např. ,mžikající, slabě vidící‘, tj. ,mající nějakou oční vadu‘.
V získaném nář. materiálu se projevil výrazný slovotvorný rozdíl švidravý × švidratý. Obě uvedené varianty se dále bohatě hláskově diferencují.
3 Základní lexikální protiklad představují adjektiva šilhavý × švidravý⁄-atý. Výraz šilhavý, shodný se spisovným jazykem, se vyskytuje v Čechách a na záp. Moravě; dále na východ proniká jen zřídka (soustavněji byl zaznamenán pouze na Moravskokrumlovsku a u mladé generace ve městech). Pro Moravu a Slezsko jsou typická adjektiva se základem švidr- (na již. Moravě švirg-). V uvedeném areálu převládá podoba švidratý (v různých hláskových obměnách, z nichž největší území zaujímá švirgatý na Kyjovsku a Uherskobrodsku). Pouze na záp. a již. okraji této rozsáhlé oblasti byla zachycena její slovotvorná varianta švidravý (a obměny; největší areál zabírá podoba švirgavý na Břeclavsku a podél sloven. hranice). Regionalismus šurý je doložen z již. části Slezska a z přilehlého okraje Valašska. Ostatní nář. ekvivalenty tvoří rovněž areály: blikavý (sev. a vých. Čechy), šmirkavý (již. okraj svč. dialektů), brykslavý, brejlavý, šmouravý (již. Čechy), překoukaný (záp. Čechy).
Ve městech je vcelku podobná situace jako v blízkém venkovském okolí.
4 blikavý v sled. významu jen nář.; Jg (stč. blíkavý ,chybného zraku‘) — Od blikat ,mžourat, mžikat‘ (stč. ,špatně vidět‘). Význam ,šilhat‘ vznikl specifikací pův. významu. Přejato z něm.
brdlooký Jg, SSJČ zast. (stč. brlooký ,chybný na zrak‘) — Podoba brdl- vznikla vložením -d- mezi dvě likvidy. Viz brejlavý.
brejlavý jen nář.; stč. brýlavý, brlavý, Jg — Od brýlavý, brlavý, psl. *wьrlavъ ,hloupý, zuřivý‘, snad i ,šilhavý‘, kontaminací s výrazem brejle.
brykslavý jen nář. — Odvozeno od nář. brykslat, to nejasné; snad expr. obměna slovesa brýlat.
číkavý jen nář.; Kt — Nejasné.
fidlooký jen nář. — Expr. hlásková obměna adj. pidlooký, viz tam.
křižohledý jen nář. — Ze spojení hledět křížem, tj. šikmo.
pidlooký jen nář. — Slovo ne zcela jasné. Na jeho podobu patrně měly vliv formy pidravý, bidlooký, brdlooký.
pidravý jen nář. — Od nář. pidrat, jež vzniklo záměnou retnic ze šmidrat, viz šmidravý.
překoukaný jen nář. — Od nář. překoukat ,koukáním opotřebovat‘, příp. ,koukat přes něco‘ (srov. překoukat a překouknout v PSJČ). U adj. překoukaný je tedy možná dvojí motivace: ,hledící za odezíraný objekt‘ nebo ,mající opotřebovaný zrak‘, později i ,šilhavý‘.
šilhavý stč., Jg, SSJČ, hluž. šělhawy — Od šilhat, to ze střhn. schilhen.
šmidratý jen nář. — Viz šmidravý.
šmidravý jen nář. — Od nář. šmidrat, expr. hláskové obměny švidrat, viz švidravý.
šmirkavý jen nář. — Od nář. šmirkat, jež jistě souvisí s šilhat a švirgat, viz švirgavý, šilhavý.
šmouravý jen nář. — Od nář. šmourat, jež snad lze spojit s žmúřit ,mhouřit oči‘ (Jg slc., SSJ žmúriť). Význam ,šilhat‘ by pak byl sekundární (Bš žmúrat laš. a val. ,mžikat‘).
šoulavý jen nář. — Nejasné. Snad souvisí se sloven. škúlavý ,šilhavý‘, jež Mch pokládá za přejaté z nějakého něm. dialektu.
šurý jen nář. — Základem je stč. adj. uvirý ,křivý‘, psl. *virъ. (Val. šuřiť znamená křivě něco dělat, např. řezat, šurý pak ,křivý, nerovný, šilhavý‘.)
švidralý jen nář. — Od nář. švidrat, viz švidravý.
švidratý jen nář.; Jg mor., SSJČ nář. — Viz švidravý.
švidravý jen nář.; Jg mor., SSJČ nář. — Od nář. švidrat, srov. pol. świdrować oczami ,vrtět očima‘, popř. ,pronikavě hledět‘.
švigratý jen nář. — Viz švigravý.
švigravý jen nář. — Od nář. švigrat, expr. hláskové obměny slovesa švidrat, viz švidravý.
švirgatý jen nář. — Viz švirgavý.
švirgavý jen nář. — Od nář. švirgat, expr. hláskové obměny slovesa švidrat, viz švidravý. (SSJ nář. expr. švirgať ,prudce se pohybovat‘.)
švirkatý jen nář. — Od nář. švirkat, expr. hláskové obměny slovesa švirgat, viz švirgavý.
trdlooký jen nář. — Expr. hlásková obměna adj. brdlooký, viz tam.
5 šilhavej Po 1, Ju 1–4, Ru 3, 4 — švirglaví Ru 5 — švidratý Ju 7 — švidratej Ju 4 — zrakavej Ju 3
6 AJŚ 672, AJPP 258, OLA 1908, ALE 191
7 Na dotazníkovou otázku šilhavý navazovala otázka šilhat. Ta však není mapována, protože jednotlivá slovesa (šilhat, hláskové obměny slovesa švidrat, křižohledit, číkat) mají stejné územní rozšíření jako adj. od nich odvozená.
Slovesa šuřit, blikat, brykslat, brejlat, šmourat, šmirkat mají poněkud řidší výskyt a menší rozsah ve srovnání s příslušnými adjektivy. Naším výzkumem nebylo zjištěno sloveso překoukat.
Všechna slovesa jsou v oddíle 4 vyložena zároveň s příslušnými adjektivy.
Atlasy: —
Pl