3                 Značná jednoduchost situace v Čechách kontrastuje se stavem na Moravě, který je mnohem složitější v plánu lexikálním i slovotvorném.

Pojmenování shodné se spisovným jazykem nahlížet zaujímá téměř celé Čechy (bez vých. okraje svč. nářečí); na Moravě se vyskytuje především na Boskovicku a Zábřežsku, jinde jen ojediněle.

Jeho morfologická varianta nahlédat/-ídat tvoří kompaktní areál na území vm. nářečí (hranice úžení é > í je v podstatě totožná s hranicí úžení u tvrdých adjektiv, srov. PRO E 5) s přesahem na Kroměřížsko (z velké části je dubletní s výrazem nasísat) a dále byla zapsána v několika obcích mezi Novým Městem na Mor. a Brnem (na styku areálů hlídat a nahlížet).

Slovotvorná varianta zahlídat je doložena jako jediné pojmenování z celého Slezska, bezpředponová forma hlídat pak zaujímá velkou oblast na jz. Moravě (až téměř k Brnu).

Výraz nakukovat byl mapován na velké části vých. Čech s přilehlým Novoměstskem, včetně pruhu záp. od Jihlavy a Slavonic, a také na širším Brněnsku. V Čechách, kde se nemapoval, je po celém území běžný v dubletě se spis. nahlížet.

Sloveso nasísat vytváří rozsáhlý areál na Valašsku, sev. Slovácku a ve vých. části střm. dialektů (zde v podobě nasésat; dosahuje až po Prostějov a Litovel, dále na západ jen ojediněle).

Situace ve městech se většinou shoduje s venkovským okolím, často však bylo zaznamenáno i pronikání slovesa nakukovat (říd. též nasísat) do měst v oblastech s jiným tradičním pojmenováním.

4    čouhat  v sled. významu jen nář.; Bš záp. Mor., též čúhat Kyjov — Pův. čúhati se rozštěpilo na 1. číhati ,v skrytu vyhlížet na něco‘, 2. čouhati (expr. nepřehlasovaná podoba) ,vyčnívat, trčet‘. Sled. význam souvisí s význ. 1 (nepřehlasovaná podoba v důsledku expresivity výrazu a jeho výskytu v obl. častého neprovedení přehlásky). Čúhati z psl. *čugati, to patrně expr. derivát z *čuga ,výčnělek‘, které je odvozeno od psl. *čuti.

hlídat  v sled. významu jen nář. (stč. hládati, hlédati, tak i Jg, SSJČ zast. a nář., hluž. hladać: vždy jen ve význ. ,hledět, dívat se‘) — Z psl. zákl. *ględ-.

načuhovat  jen nář. — Derivací z čouhat, viz tam.

nahlédat  stč., Jg, SSJČ též nahlídat ob., SSJ nahliadať, dluž. naglědaś — Derivací z hlédat (s nář. nezúženým é), viz hlídat.

nahlížet  Jg též nahlízeti, SSJČ — Derivací z hledět, hlídat. Předponou a změnou slovesné třídy se mění způsob slovesného děje, vyjadřuje se malá míra činnosti. Viz hlídat.

nakukovat  stč. nakúkat, Kt, SSJČ ob., SSJ nakukovať — Derivací od slovesného kořene kuk- (koukat, srov. I-43 dívat se), ten přejat z něm. Slovotvorněsémantický vývoj srov. nahlížet.

nasísat  jen nář.; Jg zizati slc., SSJČ nář., Bš sísat han., SSJ nazízať expr. — Podle Mch souvisí s rus. dial. mitusiť, mituziť ,šilhat jedním okem‘. U nás odpadlo mi-, zbytek se stal východiskem iterativ tysati, tyzati, v nichž se provedly asimilace. Odvozeno předponou na-.

nazírat  stč. nazřieti, Jg, SSJČ kniž., SSJ nazerať, pol. nazierać — K psl. *zьrěti ,dívat se‘.

zahlídat  jen nář.; pol. zaglądać — Viz nahlédat.

zazírat  SSJČ zazříti zast., pol. zazierać — Viz nazírat.

zevlovat  v sled. význ. jen nář. (SSJČ jen ,civět, okounět, lelkovat‘, podobně i Jg) — Od zákl. zěv- (souvisí se zeti).

5    nahlédat Ru 5 — nahlédat’ Ju 7 — nakukovat se Ju 2 — nakukovat Ju 1, Ru 3 — čóhat Ju 6

6    —

Či