ČJA 1
43 dívat se (1600)
1 M ďívat se
hleďet (hladz’ec’ 801)
hlídat (se)
koukat (se)
patřyć
2 Mapa zobrazuje neexpresivní nářeční ekvivalenty spisovného výrazu dívat se (na něco). Lexikální rozdíly doplňuje protiklad morfologický, případně hláskoslovný (hledět × hlídat). Vedle podob koukat a hlídat byly doloženy i mladší, reflexivní formy koukat se a hlídat se, které vznikly patrně analogií podle výrazu dívat se.
3 Označení dívat se je většinové a bylo zaznamenáno na celém území Čech a Moravy v dubletě či tripletě s jinými výrazy, pouze na záp. a stř. Moravě a ve Slezsku je obvykle pojmenováním jediným. V celých Čechách se vyskytuje dále ekvivalent koukat (se), k němuž se v již. Čechách přidružuje jako třetí možné označení hlídat (se), přesahující ojediněle na záp. Moravu a Novoměstsko. Na výraz hlídat (se) navazuje nereflexivní podoba hledět, která se objevuje zejména v centrálním úseku nář. střm., dále v nář. vm. a na sev. Ostravsku. Jazykovou situaci doplňuje pojmenování patřit na Těšínsku. Přestože to náš materiál nedokládá, má slovo hledět širší územní rozsah a je možné, i když méně obvyklé téměř v celém Slezsku. Dnes ustupuje novějšímu dívat se.
Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.
4 dívat se stč. a Jg ,s podivem hledět‘, SSJČ, SSJ dívať sa. — Psl. *div-ati (sę), souvisí s ide. kořenem *dhi ,pozorovat, hledět na něco‘. Původně intenzivum.
hledět stč., Jg, SSJČ, SSJ hl’adieť, hluž. hledać — K psl. kořeni *ględ- s významem intenzifikujícím.
hlídat (se) stč. hládati, hlédati, Jg hlídati, hlédati, SSJČ hlídat, říd. hlídat se, zast. a nář. — Původně iterativum k hledět, viz tam.
koukat (se) Jg koukati, SSJČ ob., SSJ kukať (sa) hovor. — Přejato z něm.
patřit stč. ,vnímat, pozorovat‘, Jg, SSJČ kniž., SSJ patriť kniž. a zast., pol. patrzeć, patrzyć — Nejasné, snad od kořene *pat-r-, ten zřejmě hláskovou obměnou východoslovanského *mot-r-.
5 ďívat se Po 1, Ju 1–3, 5–7, Ru 4 — ďívat sa Ru 5 — koukat Ju 5, Ru 4 — koukat se Po 1, Ju 1–4, Ru 2, 3
6 AJŚ 616, OLA 1347 (3. os. sg.), ALE 189
Mi-Kl