ČJA 1
40 šedivý (1583)
1 M šeďivý
plesňivý
sivý
N bílej, šedý, prokvetlej, plesavé 609
2 Na mapě jsou zakresleny nář. ekvivalenty spis. výrazu šedivý jako atributu k subst. vlasy. Toto spojení bylo při výzkumu závazné a zároveň i závažné, neboť v jiných syntagmatických spojeních (např. se subst. oblek, kůň, holub) se nezřídka objevují adjektiva jiná, srov. např. střm. plesnivé vlasy, ale šedý oblek, siví koně.
V sledovaném významu je vzácně doloženo též adj. bílý. Protože však jde o zcela ojedinělé zápisy (vždy dublety) a o vyjádření ne plně ekvivalentní, bylo od jeho zachycení na mapě upuštěno.
3 Výrazně vystupuje trichotomie pojmenování.
Celé Čechy a dále vm. nářečí s vých. úsekem střm. nářečí mají výraz šedivý; ten je shodný se spis. jazykem a je dnes rozšířen ve všech městech zvl. u ml. generace. Uvedené slovo proniká i do okrajů území s odlišným pojmenováním.
Na Moravě a ve Slezsku se rýsují další dvě velké oblasti s jinými adjektivy; na celé záp. polovině Moravy bylo zachyceno adj. plesnivý a ve Slezsku (s malými přesahy na sev. Valašsko) adj. sivý.
4 Adj.
šedý, šedivý, sivý jsou běžná i ve spis. jazyce, ale ve spojení se subst. vlasy je tu obvyklé jen adj. šedivý;
spojení šedý vlas
hodnotí SSJČ jako knižní, adj. sivý jako knižní vůbec. Spojení
plesnivé vlasy bývá ve spis. jazyce zcela výjimečné a znamená
,prokvetlé
vlasy‘.
plesnivý v sled. spojení jen nář. (stč. a Jg jen ve spojení plesnivý kůň, stč. plesnivec ,šedivý dědek‘) — K psl. *plěsnь ,plíseň‘.
sivý JČ kniž., SSJ, pol. siwy (Jg ne o vlasech) — Psl. *sivъ.
šedivý stč., Jg, SSJČ, hluž. šědźiwy (SSJ ,stříbrošedý‘) — Souvisí s *sědъ, novější tvar na *-ivъ vznikl patrně vlivem adj. sivý, podle Mch analog. podle libivý.
5 šeďiví Ju 2 — šeďivý Ju 7 — šeďivej Po 1, Ju 1, 3, Ru 2–4 — šedej Ju 6
6 ASJ 422 : 24b, MAGP 533, OLA 918, 922
Bh