ČJA 1

39 prostovlasý (562)

1    M         prostovlasý

vlasatý

střapatý

holohlavý

z holou hlavou (z hołum hłavum, holou hlavou 103, 104, 114, 116)

bes čepice (klobouku)

S          holovlasej 307 nedubl.

N          nahatou palicej 210, s nahatou hlavou 235, chlopaté 623, 637, 656

2                 Mapa podává slovotvorné i lexikální rozdíly v pojmenování znaku ,mající nepokrytou hlavu‘, spis.

označovaného prostovlasý. Nář. ekvivalenty jsou rozmanité, jak pokud jde o slovní základy, tak pokud jde
o vlastní slovotvorné postupy. Vedle víceslovného předložkového vyjádření (
s holou hlavou, bez čepice) jsou
doloženy adj. výrazy prosté (
střapatý, vlasatý) i složené (prostovlasý, holohlavý, holovlasý). Většina nář. vý-
razových prostředků se vyskytuje i ve spis. jazyce, ale zde má odlišné významy (srov.
střapatý ,rozcuchaný‘,
holohlavý ,plešatý‘, vlasatý ,mající mnoho vlasů‘). Soudíme, že uvedená adjektiva nejsou ve sledovaném vý-
znamu stará. Patrně se tu odráží starší zvyklost, podle níž dívky a ženy většinou chodily s pokrytou hlavou.

3                 Základní dichotomii tvoří vyjádření adjektivem proti vyjádření víceslovným předložkovým výrazem. Na vých. polovině Moravy bez Slovácka a ve Slezsku se vyskytuje předl. výraz s holou hlavou, jinde převládá vyjádření adjektivní.

Jz. polovina Čech je charakterizována adjektivem prostovlasý (malá enkláva s tímto výrazem je i na Znojemsku). V sev. polovině Čech a na záp. polovině Moravy je běžný výraz vlasatý. Ten byl (dubletně vedle adj. prostovlasý) zachycen též na Strakonicku a Českobudějovicku. Adj. střapatý je na větší části Slovácka.

Předložkový výraz s holou hlavou byl ojediněle jako dubletní zaznamenán rovněž na širším Boskovicku a na svč. okraji (tam většinou v podobě holou hlavou). Hojnější je v oblasti výskytu adj. prostovlasý na Manětínsku a Plzeňsku. Zde nejednou i v univerbizované adjektivní formě holohlavý. Toto adj. je dále časté zejména v úseku podkrkonošském a náchodském.

Adj. prostovlasý přesahuje na sever do oblasti výrazu vlasatý směrem na Roudnicko a do okolí Prahy. V pohraničních městech sev. Moravy se hojněji uplatňuje zvl. u ml. generace adj. vlasatý.

Zpravidla dubletní opisné vyjádření bez čepice, klobouku je častější zvl. v jz. polovině Čech, běžné je též v severomoravských pohraničních městech.

4    bez čepice, klobouku  jen nář. — Ustálené předložkové spojení.

holohlavý  Jg i SSJČ vedle běž. významu ,lysý, plešatý‘, SSJ, pol. gołogłowy — Slož. adj. ze spojení s holou hlavou.

holovlasý  jen nář., SSJ říd. — Slož. adj. ze spojení s holými vlasy.

prostovlasý  SSJČ, SSJ kniž. (Jg jen ve význ. ,vlasy rozpletené mající‘, též prostovlasatiti ,rozplétati‘) — Slož. adj. ze spojení s prostými vlasy.

s holou hlavou  SSJČ, SSJ, pol. z gołą głową — Ustálené víceslovné předložkové spojení.

střapatý  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ i SSJ pouze rozcuchaný‘) — K střap ,třáseň‘ (to souvisí se střapit se nář. ježit se‘).

vlasatý  SSJČ poněkud zast. ob. (Jg, SSJČ i SSJ ,mnoho vlasů mající‘) — K základu vlas-.

5    holohlavej Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — holohlaví Ru 5 — hołohlavý Ju 7 — holohlavé Ju 6 — z holou hlavou Po 1, Ru 3 — bes šátku Ju 1, Ru 4

6    —

Bh