Všechna pojmenování jsou expresivní, míru jejich expresivity však nelze vždy přesně určit. Na mapě zachycujeme pokud možno všechny ekvivalenty, jen ojedinělý výskyt výrazných expresív významově jednoznačně nevymezených registrujeme v oddíle N.

3                 Vedle trichotomie většinových výrazů krákat × tahat × kudlit se na okrajích území objevují menší oblasti jiných lexémů.

Víceznačný výraz tahat převládá ve stř., již. a jv. Čechách, na Moravě proniká do její jz. části, kde je pojmenováním jediným. Uvedené sloveso se šíří také do sousedních území s jiným tradičním označením. Varianta táhat je doložena rozptýleně v svč. a střm. nář. oblasti. Výraz krákat se objevuje v nář. zč. a v sz. Čechách; v Polabí a na širším Mladoboleslavsku je běžná podoba krakat. Rozsah slovesa krákat byl v minulosti patrně daleko větší, jak o tom svědčí jeho rozptýlený výskyt po celých Čechách (místy v podobě vrákat). Ekvivalent kudlit je doložen na území nář. střm. (na přilehlém Novoměstsku a Vysokomýtsku ve slovotvorné obměně kudlat), dále na Slovácku a téměř v celém Slezsku. Malé areály vytvářejí výrazy škubat v již. Čechách, v Podkrkonoší (zde v podobě šklubat) a ve Slezsku, třepat na Náchodsku a Kladsku a casat (casnovat) na jz. Moravě. Široké Podkrkonoší a Kladsko charakterizuje dále označení rout. Jazykovou situaci dotvářejí areály výrazů kyčkat na Valašsku (s variantou ščičkat přesahující na jih až na Kopanice) a kučat v již. Slezsku; pozoruhodný je výskyt slovotvorné obměny kučkat v oblasti kolem středního toku řeky Chrudimky. Hláskovou podobou s nadměrným š- (škudlit) se vyděluje vých. Břeclavsko a stř. část nářečí vm. (zde v sousedství výrazu ščičkat, u něhož je však počáteční š- hláskou kmenovou).

Výrazy ve městech se shodují s ekvivalenty ve venkovském okolí, do mluvy českých měst však hojněji proniká novější označení tahat shodné se spisovným jazykem.

4    casat  jen nář.; Jg cásati, casnovati ,divoce trhati‘, SSJČ cásat i casnat nář. ,prudce tahat‘ — S-ové intenzivum od moravského (naším výzkumem nedoloženého) cápat ,tahat za vlasy‘.

krakat  jen nář. — Viz krákat.

krákat  Jg též křákati, SSJČ — Z psl. *krak- (zdloužením z *krok-), doloženém v čes. krotit.

kučat  jen nář.; Bš též kučiť — Odvozeno od kuča. Psl. *kuča, kyka, kъka ,kadeř, tj. zakřivený nebo zvlněný chomáč vlasů‘ (souvisí se stind. slovesem kučati, jehož se užívá o kadeření vlasů).

kučkat  jen nář.; Kt — Od *kuč-ьka < kuča. Viz kučat.

kudlat  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Od kudlit přechodem k jiné slovesné třídě (snad analogií podle krákat, tahat). Viz kudlit.

kudlit  Jg mor. (též ,vlasy muchlati‘), SSJČ nář., SSJ kudliť expr., pol. kudlić, hluž. kudłaty ,chundelatý, huňatý‘ — Od kudla ,chundel vlasů‘, to prastará obměna slova *kNdel’a ,koudel‘.

kvákat  v sled. významu jen nář.; Jg slc., Bš horňácké, SSJ kvákať hovor. — Expresivní obměna od krákat. Viz tam.

kyčkat  jen nář. — Od *kyč-ьka < kyka. Viz kučat.

rout  jen nář. (Jg, SSJČ zast. a nář., oba ,rvát, škubat‘) — Druhotvar slovesa rvát (k indikativu ruju přitvořen inf. kmen rúti).

ščičkat  jen nář.; Jg kšticovati, SSJ šticovať — Od *kъčica ,kštice‘; č přesmykem > št (> šč).

škubat  v sled. významu jen nář.; stč. skústi, Jg též šklubati, SSJČ též šklubat zast. a nář., SSJ šklbať expr., pol. skubać, dluž. skubaś — Psl. *skubsti, specifikací významu. V nářečích vkládáno zesilovací -l-. (U Slovanů se užívá tohoto slovesa primárně jen o trhání vlasů, srsti, peří.)

škudlit  v sled. významu jen nář.; Kt — Viz kudlit.

tahat  Jg, SSJČ, SSJ ťahať — Psl. *tegnNti ,táhnout, napínat‘.

táhat  jen nář.; Kt — Snad analogu podle táhnout. Viz tam.

řepat  Jg, SSJČ říd., SSJ trepať, pol. trzepać, dluž. tśapaś — Z psl. *trepati (zvukomalebný základ trep-).

vrákat  jen nář.; Kt — Expresivní obměna od krákat. Viz tam.

5    kičkať Ju 7 — krakat Ju 1, 4 — krankat Ru 2 — kudlat Po 1, Ju 4, 6 — kudlit Ju 4 — potahat Ju 3 — škubat Ru 2 — tahat Ju 3–5, Ru 2–4 — táhat Ju 6, Ru 5

6    ASJ IV 432

Kl