-fka      klózafka 646, klzafka, ślizgafka (-ovka/-uvka: ślizgofka 832, 833, šlizgufka 832, 84, čyndrufka
820 (< čyndrać)

-nka     klzanka 731–733

-nda     klouzanda

-ňa       klzaňa

-ula      klzula

S          šunda 644 nedubl., klouzajda 12, 94, kluzna 411

X          kluzda 319, 330, klouzajda 06, klouzanda 26, 325, kluzna 414, skluzna 414

2                 Na mapu I-34 klouzat se navazuje položka zjišťující nářeční pojmenování pro klouzačku, tj. hladké, uježděné místo ke klouzání, zpravidla na ledě. Získané nář. ekvivalenty jsou cenné především z hlediska slovotvorného, neboť jejich lexikální diferenciace i hláskové obměny základů se téměř zcela shodují s územním rozšířením příslušných fundujících sloves. Z těchto důvodů byly na mapě sledovány jen jejich slovotvorné rozdíly.

V získaném nář. materiálu výrazně převládají útvary s formantem -čka. Pojmenování utvářená jinými sufixy (-dlo, -isko, -ka, -vka, -ica, -č, -ák, -nka, -ula) mají jen regionální charakter nebo jsou zcela ojedinělá (-ica, -č, -ák, -nka atd.). Sufixy začínající konsonantem se připojují k infinitivnímu kmeni slovesa, sufixy začínající vokálem ke kořeni. U formy šlundrovica se suf. -ica připojuje ke zkrácené formě infinitivního kmene šlundrov-.

Výrazy klouzanda, klouzajda, kluzka apod. jsou většinou chápány jako expresivní a mívají charakter slangového výraziva. Byly zachyceny především u mladé generace ve městech.

3                 Základní protiklad představují útvary se suf. -čka (rozšířené na většině zkoumaného území) a regionalismy odvozené suf. -dlo, -isko, -ka, -vka.

Dominantní suf. -čka se vyskytuje v celých Čechách, na většině Moravy a přilehlé již. části Slezska. V Čechách a na záp. polovině Moravy představuje základní pojmenování klouzačka (v různých hláskových obměnách), v oblasti vm. nářečí je nejčastějším nář. ekvivalentem vozička (vedle sporadičtějších variant se sufixem -ačka, tj. vozačka). Na střední Moravě a na styku střm. a vm. dialektů byly zachyceny reliktně archaismy utvářené formanty -isko (vozisko, klzisko apod.) a -dlo (vozidlo, klouhadlo atd.), nezřídka však již v dubletě s novějším pojmenováním klouzačka. Pro Slezsko jsou nejtypičtější formace se suf. -ka (záp. polovina čundrovka) a jeho variantou -vka (Těšínsko a Jablunkovsko – šlizgavka). Přejatý výraz čundr byl zaznamenán ojediněle na Zábřežsku a v již. Slezsku. Sporadické útvary s formantem -nka (klzanka) jsou doloženy z jižní Moravy, se suf. -ula (klzula) z Frenštátska a s příp. -ák (klzák) ze střední Moravy.

Ve městech byla zjištěna většinou podobná situace jako v blízkém venkovském okolí.

4                 Základy všech pojmenování jsou vyloženy v komentáři I-34 klouzat se u příslušných fundujících sloves. Zde uvádíme jen výrazy
zaznamenané v excerpovaných slovnících. Ostatní jsou jen nář.

čundr  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ ob. ,výlet, vyjížďka‘)

čundračka  SSJČ ob.

klouhačka  jen nář.; Kt, SSJČ nář.

klouzačka  Jg, SSJČ

klzačka  jen nář.; Jg slc., SSJ kĺzačka

klzanka  jen nář.; Kt

sklouzačka  Kt, SSJČ poněk. zast.

šplhačka  jen nář.; Kt

vozadlo  jen nář.; Bš slc.

vozička  jen nář.; Kt, Bš

vozidlo  v sled. významu jen nář.; Bš

vozisko  v sled. významu jen nář.; Kt ,uježdéné místo vůbec‘

5    klouzaňice Ru 3 — klouzačka Ju 2, 5, Ru 4 — sklouzačka Ju 1–4, Ru 4 — sklózačka Ju 6 — klouhačka Po 1 — šklízačka Ju 7 — šoupačka Ru 2

6    —

Pl