31 sedět na bobku (1728) —

1    M         seďet na bopku (na bupku 637), seďet na bobečku (s. na bobíčku 459)

sedět na hopku (s. na hupku 105, 106, 109, 110, s. na hopečku 102, 103, s. na hupečku 104)

s. na dutku (s. na duďíčku 623, s. na dodečku 609)

s. na kopečku, s. na kopci (též 324)

s. na sedličce

s. na kotku (s. na kotišku 647, s. na koťíčku 649, s. na koťičkách 650)

čapjet — čupjet — čopjet (čopjac  755) — čymp’et

chauchat 313 (chouchat 312, hauchat 306, 315, houchat 317)

drečet (drečet na kopečku 315)

S          duďet 628, čučat 737, s. na čampku 818, s. čopački 745, s. čopjáčki 757, s. čupački 717

N          čapjet 462, s. v dřepu 504, dřepjet, s. na patech 711, s. na patách 716, přesednót si 620, přesednót 624, 625, přeseďet 633, přesedat 635, přičapnót 634, klucnout si 51

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly mezi nář. ekvivalenty výrazu sedět na bobku, tj. v dřepu. Bývají to jednak slovní spojení typu sedět na + subst. (často zdrobnělé), jednak výrazy jednoslovné. Většina pojmenování je více či méně expresivních a některá patří jen do okruhu dětské řeči (zejména podoby deminutivní). Slovní spojení vycházejí ze dvou pojmenovávaných představ: sedět na kotníku (na kotku) a sedět na něčem kulatém (na bobku, na kopečku). Obě tato sémantická východiska mají řadu formálně blízkých variant s expresivním zabarvením. Jednoslovné výrazy (čučat, čupět, drečet aj.) mívají zároveň původní význam ,nehybně sedět, trčet, civět, překážet‘.

Svč. okrajový nář. ekvivalent sedět na hupku se vyskytuje v zeměpisné návaznosti na území lužické, kde výraz hupek označuje ptáka dudka. Nelze tudíž vyloučit motivační souvislost výrazů sedět na hupku a sedět na dudku.

Průvodně byly v souslovích zachyceny též formy se slovotvornou deverbativní příponou -čky (čopačky, čupačky apod.). Hláskoslovné rozdíly se projevují zejména u slovesa čapět (čopět, čupět, čympět); nář. podoby slovesa sedět viz hláskosloví.

3                 Oba typy pojmenování (souslovné i jednoslovné) se výrazně zeměpisně diferencují. Frazeologické spojení typu sedět na + subst. vytváří kompaktní areál, zahrnující celé Čechy se záp. částí Moravy, ostatní území je oblastí jednoslovného označení čapět (s regionálními hláskovými variantami). V areálu sousloví má největší územní rozsah výraz sedět na bobku. Kromě tohoto názvu se zeměpisně vydělují ohraničené areály nářečních slovních spojení dalších: zč. areál spojení sedět na kopečku (na kopci), svč. okraje (v Podještědí a horním Pojizeří) sedět na hopku (na hupku), záp. Brněnsko a Třebíčsko sedět na dudku a Boskovicko a Zábřežsko sedět na kotku. Na okrajích areálu slovesa čapět jsou odlišeny oblasti s hláskovými variantami, a to čopět (na Vsetínsku a Uherskobrodsku), čupět (na vých. Brněnsku a Kyjovsku) a čympět (v přechodných nářečích čes.pol.).

Výrazy užívané v čes. městech se shodují s venkovským okolím; v mor. městech, zejména pohraničních, převládlo sloveso čupět.