3 muž (1901)

1    M         mu(š)ský (mušckej 464, muscké 603, mujské 645)

chlap (též 149, 205, 230, 237, 240, 249, 441, 447, 03, 05, 07–09, 26, 44, chlápek 12, 13, 74, též 03,
09) — chlop

strejc (též 101, 102)

N          muž, pán, človjek, strýček, pantáta, maňík

2                 Mapa zachycuje především lexikální rozdíly v názvu muže, dospělého člověka mužského pohlaví. Byla zjištěna dvě základní pojmenování – mužský a chlap (s obměnou chłop) a regionální ekvivalent strýc, ten však nebývá vždy plně synonymní, obvykle se jím označuje osoba pokročilejšího věku. Slovo chlap v oblasti výrazu mužský může mít expresivní zabarvení a nezřídka se vyskytuje jen v specifických spojeních. Tam, kde bylo doloženo jako silně expresivní (obvykle s významem ,velký, silný, urostlý muž‘, ale i s příznakem pejorativním), není mapováno. Z mapování byla vyloučena také ojediněle doložená substantiva muž a pán pronikající ze spisovného jazyka především do mluvy mládeže. (Výraz muž se v tradičních nářečích v sledovaném významu nevyskytuje, mívá zde pouze význam ,manžel‘.) Dále se rovněž nemapovaly víceméně familiární názvy strýček a pantáta, užívané většinou jen o známém muži, častěji v oslovení, a sporadicky zachycená pojmenování člověk a maník.

Současný vývoj je charakterizován mírným ústupem výrazu mužský (zejména u mladších mluvčích přestává být jediným protějškem feminina ženská), místo něj proniká název chlap. U mládeže se šíří především formální dem. chlápek, nověji se objevuje i mírně expresivní subst. maník, funkci meliorativa pak zastává pán (spíše ,starší muž‘).

3                 V podstatě po celém území se vyskytují dva názvy: Je to obecně český a zm. výraz mužský a základní mor. pojmenování chlap přesahující do vč. oblasti a zaznamenané porůznu také v Čechách, zvláště v okrajových městech. Ve Slezsku (v návaznosti na polské území) je běžná obměna chłop.

V svč. areálu se užívá označení strýc.