3 muž (1901)

1Mmu(š)ský (mušckej 464, muscké 603, mujské 645)

chlap (též 149, 205, 230, 237, 240, 249, 441, 447, 03, 05, 07–09, 26, 44, chlápek 12, 13, 74, též 03, 09) — chlop

strejc (též 101, 102)

Nmuž, pán, človjek, strýček, pantáta, maňík

2                 Mapa zachycuje především lexikální rozdíly v názvu muže, dospělého člověka mužského pohlaví. Byla zjištěna dvě základní pojmenování – mužský a chlap (s obměnou chłop) a regionální ekvivalent strýc, ten však nebývá vždy plně synonymní, obvykle se jím označuje osoba pokročilejšího věku. Slovo chlap v oblasti výrazu mužský může mít expresivní zabarvení a nezřídka se vyskytuje jen v specifických spojeních. Tam, kde bylo doloženo jako silně expresivní (obvykle s významem ,velký, silný, urostlý muž‘, ale i s příznakem pejorativním), není mapováno. Z mapování byla vyloučena také ojediněle doložená substantiva muž a pán pronikající ze spisovného jazyka především do mluvy mládeže. (Výraz muž se v tradičních nářečích v sledovaném významu nevyskytuje, mívá zde pouze význam ,manžel‘.) Dále se rovněž nemapovaly víceméně familiární názvy strýček a pantáta, užívané většinou jen o známém muži, častěji v oslovení, a sporadicky zachycená pojmenování člověk a maník.

Současný vývoj je charakterizován mírným ústupem výrazu mužský (zejména u mladších mluvčích přestává být jediným protějškem feminina ženská), místo něj proniká název chlap. U mládeže se šíří především formální dem. chlápek, nověji se objevuje i mírně expresivní subst. maník, funkci meliorativa pak zastává pán (spíše ,starší muž‘).

3                 V podstatě po celém území se vyskytují dva názvy: Je to obecně český a zm. výraz mužský a základní mor. pojmenování chlap přesahující do vč. oblasti a zaznamenané porůznu také v Čechách, zvláště v okrajových městech. Ve Slezsku (v návaznosti na polské území) je běžná obměna chłop.

V svč. areálu se užívá označení strýc.