ČJA 1
24 slaboučký (1916)
1 M slaboučký (slabičkí 107)
slabounký (slabinkí 107) — slabonkej (slaboňkej 460) — slabunký
slabutky
N slabunečký, slabulinký, poslaboučký, moc slabý
2 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty příd. jména slaboučký s expresivním a deminutivním odstínem. Materiál přinesl diference slovotvorné (slaboučký × slabounký × slabutký) i hláskoslovné (slabounký × slabunký × slabonký).
Nemapovány zůstaly formy pro vyšší stupeň deminuce (slabunečký apod.) a formy složené (moc slabý; ty byly zaznamenány především na Valašsku).
3 Většinová forma slaboučký se vyskytuje téměř na celém území českého jazyka (bez vých. okraje Slezska).
Varianta slabounký je doložena jako dubletní v celých Čechách; na Moravě vytváří menší území na Tišnovsku (nedubletně), poněkud častěji se dokládá z oblasti vm. nářečí. Hláskoslovná obměna slabonký je nerovnoměrně rozptýlena po celých Čechách s výjimkou Čech záp. Podoba slabunký tvoří několik velmi malých enkláv na Litomyšlsku, na Valašsku a na stř. Opavsku. Ve Slezsku mohla ovšem vzniknout pravidelným hláskovým vývojem z podoby slabúnký. Na vých. okraji Slezska se jako dubletní vyskytuje varianta slabutký.
4 Všechna adjektiva jsou intenziva od adj. slabý, psl. *slabъ.
slabonký jen nář.
slaboučký Jg, SSJČ, SSJ slabučký i slabušký, hluž. słabuški
slabounký Jg, SSJČ
slabunký jen nář.; SSJ slabunký
slabutký jen nář.; pol. słabiutki
5 slaboučkej Ju 1–3, Ru 3 — słabučkí Ru 5 — słabučký Ju 7 — slabounkej Po 1, Ju 1, 2, Ru 4 — slabunkej Ru 2 — slabónki Ju 6
6 AJK 30 : 3, SSA 7.85 (subst.)
Fi