ČJA 1

24 slaboučký (1916)

1    M         slaboučký (slabičkí 107)

slabounký (slabinkí 107) — slabonkej (slaboňkej 460) — slabunký

slabutky

N          slabunečký, slabulinký, poslaboučký, moc slabý

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty příd. jména slaboučký s expresivním a deminutivním odstínem. Materiál přinesl diference slovotvorné (slaboučký × slabounký × slabutký) i hláskoslovné (slabounký × slabunký × slabonký).

Nemapovány zůstaly formy pro vyšší stupeň deminuce (slabunečký apod.) a formy složené (moc slabý; ty byly zaznamenány především na Valašsku).

3                 Většinová forma slaboučký se vyskytuje téměř na celém území českého jazyka (bez vých. okraje Slezska).

Varianta slabounký je doložena jako dubletní v celých Čechách; na Moravě vytváří menší území na Tišnovsku (nedubletně), poněkud častěji se dokládá z oblasti vm. nářečí. Hláskoslovná obměna slabonký je nerovnoměrně rozptýlena po celých Čechách s výjimkou Čech záp. Podoba slabunký tvoří několik velmi malých enkláv na Litomyšlsku, na Valašsku a na stř. Opavsku. Ve Slezsku mohla ovšem vzniknout pravidelným hláskovým vývojem z podoby slabúnký. Na vých. okraji Slezska se jako dubletní vyskytuje varianta slabutký.

4                 Všechna adjektiva jsou intenziva od adj. slabý, psl. *slabъ.

slabonký  jen nář.

slaboučký  Jg, SSJČ, SSJ slabučký i slabušký, hluž. słabuški

slabounký  Jg, SSJČ

slabunký  jen nář.; SSJ slabunký

slabutký  jen nář.; pol. słabiutki

5    slaboučkej Ju 1–3, Ru 3 — słabučkí Ru 5 — słabučký Ju 7 — slabounkej Po 1, Ju 1, 2, Ru 4 — slabunkej Ru 2 — slabónki Ju 6

6    AJK 30 : 3, SSA 7.85 (subst.)

Fi