ČJA 1
23 malinký (1853)
1 M malinký — majinkej (maňinkej 139, 501) — malunký (-ú- 703) — malonkej 113, 143, 146 — malónké
maličký — malučký — maloučkej 105, 236
malutky
X majinkej 228, 252
N malinkatý, majinkatej, maliňinkatý, malónkaté, maličkatý, malinenké, maliňinký, malilinký, maňiňinkej, maliňounký, maliňonké, maliňóčké, malunečký, malunenké, maluňinký, malunynký, malučičkí, malušečký, malušenký, malušinký, …; malililinký, maliňiňinký, malušinečký, prachmalinký, …, moc malý, …
2 Mapa zobrazuje územní rozložení ekvivalentů spisovného výrazu maličký, malinký, tj. ,velmi malý‘. Z povahy pojmu vyplývá, že všechny zapsané podoby vykazují větší či menší míru expresivity.
Na mapě jsou zachycena pouze jednoslovná adjektivní deminutiva 1. stupně od základu mal-, nikoli značně expresivní deminutiva dalších stupňů, užívaná často příležitostně a individuálně (malinkatý, malušenký; malililinký apod.). Dále se nesledují opisná spojení typu moc malý, zaznamenaná ojediněle na již. a východní Moravě.
Na rozdíl od položky velikánský – srov. I-51 (kde byl výzkum zaměřen na opačný směr intenzifikace významu – augmentaci) byla zjištěna velká variabilita interfixů a sufixů a deminuce dalších stupňů (naopak u nář. ekvivalentů adjektiva velikánský se tato „jazyková hra“ projevuje u augmentace 1. stupně, kdežto augmentativa dalších stupňů jsou tvořena pouze hromaděním interfixu -án-: velikanánský, velikananánský apod.).
Mapovaný materiál se diferencuje slovotvorně (malinký × maličký × malutký) a hláskoslovně (např. malinký × malunký, maličký × malučký – obdobné diferenciace srov. I-24 slaboučký; na této mapě bylo možno zachytit celý průběh hranice přehlásky ’u > ’i v sufixu, a to na kombinaci sufixů -i-/-unký, -i-/-učký, -utký).
3 Pro většinu zkoumaného území je charakteristická dubletnost (v sv. polovině Čech nezřídka i tripletnost) pojmenování. Jako oblast s jediným výrazem se vyčleňuje především již. polovina střm. dialektů s přesahem na západ a dále pak vých. část vm. dialektů.
Na většině území koexistují podoby malinký a maličký s výjimkou areálu s jedinou podobou malučký v obl. vm. dialektů a sv. poloviny Slezska, kde se vedle malučký vyskytuje varianta malutký (ta byla dříve patrně běžná i jinde, jak o tom svědčí přehlasované podoby malítký, malitký ve starší slovníkové literatuře, naším výzkumem už nedoložené).
Adjektivum malinký zaujímá téměř celé zkoumané území kromě větší části Slezska, již. Valašska a vých. Slovácka. V sv. polovině Čech (s největší koncentrací v Polabí, na Vysokomýtsku a Podorlicku) byla zaznamenána hlásková varianta majinký, ve vých. Čechách ojediněle též malonký a na stř. Moravě malounký.
Varianta maličký se dokládá dubletně téměř z celých Čech a nepříliš často též z centrální Hané. Další kompaktní oblast vytváří na značné části Slezska a na území vm. dialektů, kde je – kromě sev. úseku – nedubletní.
Vých. zhruba od linie Opava – Kroměříž – Mikulov nebyla provedena přehláska ’u > ’i v příponě (nebo byla odstraněna působením analogie s tvrdými typy), proto zde zachycené varianty mají podobu malučký, malunký a malutký; i zde se však, zejména ve městech, řídce objevují také přehlasované podoby přejaté ze spisovného jazyka (ty nebyly mapovány). Jinak se situace ve městech v podstatě shoduje se stavem ve venkovském okolí.
4 Všechny uváděné varianty jsou tvořeny deminučními sufixy od adj. malý, psl. *malъ.
majinký jen nář.
maličký stč. též malíčký, malíčkný (i malichný), Jg též maličký, maliučký zast. (i malichný), SSJČ, SSJ expr., hluž. malički.
malinký Jg, SSJČ, SSJ expr., pol. maleńki.
malonký jen nář.
maloučký Jg, SSJČ expr.
malounký Jg, SSJČ expr.
malučký jen nář.; stč. malúčký, malúčkný (i maluchný), SSJ expr., pol. maluczki (i maluchny, maluśki), dluž. małucki, małučki (i małuški).
malunký jen nář.; SSJ expr.
malutký stč. též malútky, malútkný, malítký, malitký, malítkný, Jg malítký, malitký, SSJČ malítký zast. expr., pol. malutki, dluž. małutki.
5 malinkí Ju 5,6 — malinkej Po 1, Ru 2–4 — majinkej Ju 1, Ru 4 — maličkí Ju 2, 4, Ru 5 — maličkej Po 1, Ju 1, 3, 6, Ru 3 — malučký Ju 5
6 ASJ III 373
Či
