ČJA 1

219 čistit studnu (234) —

1    M         čisťit

čisťet

cíďit (též cýďiť 704) — couďit

práz(d)ňit (práz(d)ňet 608, 610, 613, 615, 626)

kliďit (viklízet 231, 232, 302, též veklózet 633, klížit 308)

snážit

vychraňovat

vibírat (též 107, 110)

ramovat

pucovat

S          šlemovat 307, 317, šlamovac’ 803

2                 V označení činnosti čistit studnu, tj. zbavovat ji kalu ze dna, se projevují četné místní diference. Výrazné jsou především rozdíly lexikální – bylo zachyceno několik regionálně příznačných sloves, a to prázdnit, vybírat, vychraňovat, klidit, snážit, cídit, ramovat a také pucovat, která se mohou spojovat se slovem studna. Ve svých tradičních areálech jsou dosud jen částečně nahrazována výrazem čistit, který je současně spisovným označením sledované činnosti. Většina uvedených sloves má mimo vazbu se slovem studna obecnější význam ,čistit vůbec‘.

Kromě základních rozdílů lexikálních je na mapě zachycena varianta morfologická (čistět, srov. I-41

mračit se) a jedna obměna hláskoslovná (coudit – tato podoba funguje jako nadřazená forma pro mor. códit
a cúdit a slez. cudit).

3                 Nejrozšířenějším pojmenováním této činnosti je sloveso čistit. Existuje téměř všude po Čechách a také na jz. Moravě (na Znojemsku v podobě čistět), porůznu řídce i jinde na Moravě. Druhým často se vyskytujícím ekvivalentem je výraz coudit, zaznamenaný takřka na celém území Moravy a Slezska. Na Manětínsku a Rakovnicku tvoří jeho paralelu česká podoba cídit. Charakteristickým svč. pojmenováním je vybírat, v záp. Čechách a na záp. Moravě se užívá slovesa prázdnit (na Znojemsku opět v morfologické variantě prázdnět). Na rozhraní mezi vm. a slez. nářečími se objevuje označení vychraňovat, jež má pokračování v slovenštině. Další ekvivalenty vytvářejí jen menší areály. Je to chodské a stříbrské klidit, opavské a ostravické snážit a sporadické ramovat na Břeclavsku. Zejména v jižní polovině Čech a dále roztroušeně hlavně při svč. okrajích a ve Slezsku se užívá přejatého slovesa pucovat.

Situace ve městech se nezjišťovala.

4                 Podle dokladů z citovaných slovníků je někdy obtížné zjistit, zda se příslušného slovesa dalo užít také ve spojení se slovem stud-
na.

cídit  Jg cídit strouhu, SSJČ c. studnu — Přehláskou z cúdit, viz coudit.

coudit  jen nář.; stč. cúditi, SSJ cúdit ,čistit‘ — Z ocúditi, to z *ot-suditi.

čistět  jen nář. — Morf. obměna od čistit, viz tam.

čistit  stč., Jg, SSJČ, SSJ čistiť, pol. czyścić, hluž. čisćić — Od psl. *čistiti.

klidit  v sled. významu jen nář. — Specifikací slovesa klidit ,uklízet‘.

prázdnit  v sled. významu jen nář.; stč. prázdnit příkop — K adj. prázdný, psl. *porzdьnъ.

pucovat  v sled. významu jen nář.; (SSJČ poněkud zast. ob. pucovat boty, okna) — Přejato z něm.

ramovat  jen nář.; SSJ nář. ramať, ramovať ,čistit‘ (Jg ,co neužitečného pryč bráti, kliditi‘) — Přejato z něm.

snážit  jen nář. — K nář. snažný ,čistý‘.

šlamovat, šlemovat  v sled. významu jen nář. — Od šlam, šlem, přejato z něm.

vybírat  Jg vybírat studnu, SSJČ ,odstraňovat něco odněkud ven‘ — Od brát.

vychraňovat  jen nář.; SSJČ nář. vychránit ,vyčistit‘, SSJ vychraňovat ,vybírat‘ — K chránit, nář. ,čistit‘.

5    čisťit Po 1, Ju 1–6, Ru 2, 3 — čisťiť Ju 7 — cíďit Ju 6 — cúďit Ru 5 — vibirat Ru 4 — pucovat Ju 2, 5, Ru 1, 3–5

6    —

Bá