215 štípat (209)

1    M         šťípat (ščejpat 710, 713, ščépať 676, 680–682)

sekat

klát (klať 740)

kálat

kolit 429, 430

rubat (rúbat, rumbać 832, 834, 84)

2                 Mapa zachycuje územní rozšíření nářečních pojmenování pro činnost štípat dříví, tj. sekyrou nebo jiným nástrojem dělit dříví po vláknech. Kromě lexikálních diferencí si zaslouží pozornost starobylé slovotvorné varianty klát, kolit, kálat.

Slovesa štípat a klát (kálat, kolit) jsou významově jednoznačná – znamenají jen ,dělit dříví po vláknech‘, kdežto ostatní zapsaná slovesa mají ještě významy další. Např. sloveso rubat může mít kromě sledovaného významu také význam ,sekat napříč vláknem‘ (808, 832), dále ,sekat větve do otýpek‘ (721, 806, 813, 822) a konečně ,štípat větší polena‘ (736, 822). V posledním uvedeném významu se v již. Čechách a na Náchodsku užívá také sloves kálat, klát-. Sloveso sekat mívá nezřídka také specifický význam ,dělit na menší kousky sekáním napříč vlákny‘ (zejména sz. Plzeňsko). Ve střč. a svč. oblasti se toto sloveso vyskytuje často ve spojení sekat roští (do otýpek); protože nejde o sledovaný význam, nebylo v těchto případech mapováno. Někde se užívalo slovesa sekat jen ve spojení sekat louče, tedy oddělovat po vláknech (254, 305, 308, 320, 321, 417, 433).

3                 Sloveso štípat se vyskytuje v podstatě na celém území, ostatní pojmenování byla zaznamenána většinou v dubletě s ním. Výraz sekat tvoří souvislou oblast v jz. Čechách a dále je poněkud hojněji doložen v již. polovině Moravy. Sloveso rubat je hlavně na sev. části vm. nářečí (zde v podobě rúbat) a na sv. okrajích slez. nářečí. Slovo klát žije na Náchodsku a Kladsku, forma kálat pak na jzč. okraji (většinou jako starší nebo významová varianta vedle štípat nebo sekat), z Jindřichohradecka se dokládá i podoba kolit.

Ve městech se položka nezkoumala.