ČJA 1

210 hřeben střechy (126) —

1    M         hřeben (řeben) — ebeň (gřebyň)

kaleňice (též kaleňina 109)

kalenec — kalinec

kopka 115, 129, 130

klobouk 312, 316 (klobuk 314)

N          vrch 321, 413, vršek 135, vrcholek 107, vrcholec 406, 407, gřb’et 831, fiřt 224, 249, 252, 253, 318, (h)řebenáč 120, 464, 658, kobila 332, 333, kolipka 520, korýtko 626, 658, 748

2                 Zjišťovala se označení pro podélnou horní část střechy. Vedle diferencí lexikálních byly zjištěny i rozdíly slovotvorné (kalenec × kalenice) a hláskoslovné (např. kalenec × kalinec). O hláskoslovných rozdílech hřeben × řebenhřeben × hřebeň viz hláskosloví. Nář. výrazy pro sledovanou reálii informátoři mnohdy už neznali a místo nich často uváděli názvy pro horní část dřevěné konstrukce střechy nebo pro krytinu hřebene střechy. Tyto názvy byly z mapování vyloučeny.

Výzkum přinesl také četná pojmenování neterminologická; ta přirozeně též mapována nebyla.

Dvojice kalenec, kalenice označovala původně nejvyšší řadu tzv. kalených, v hlíně máčených došků. Uvedená slova se na velké oblasti generalizovala pro označení hřebene střechy vůbec (bez ohledu na materiál krytiny). – Reliktní střč. kalinec má zakončení paralelizované s výrazem kabřinec ,vrch štítu‘, podobně jako je paralelní kalenice k slovu lomenice.

Menší značkou je na mapě zakreslen název kalenec, který označuje jen ,doškový hřeben‘.

3                 Proti téměř obecně českému a západomor. pojmenování (h)řeben stojí většinový moravský výraz kalenice. Hranice mezi oběma označeními probíhá na záp. Moravě ve směru zhruba od Šumperku na Boskovice a Třebíč.

Valašsko, Kopanice a již. pás slezských nářečí se odlišuje slovem hřebeň, jež se odtud v současné době šíří i dál na sever.

Uvnitř českého teritoria vystupuje v Poohří reliktní areál výrazu kalenec. Ten se dokládá též z Litoměřicka a ojediněle i odjinud, ale jen v užším významu ,vrchol doškové střechy‘. V generalizovaném významu je tato slovotvorná varianta běžná též na Znojemsku. Hláskoslovná obměna kalinec byla zachycena na Sedlčansku.

Okrajové mikroareály představuje náchodské slovo kopka a na sev. Plzeňsku klobouk.

4    hřeben  stč., Jg, SSJČ, SSJ hřebeň — Východiskem bylo metaforické přejetí. Na horním ohybu střechy byla upevněna řada dřevěných „jezdců“, jejichž svrchní část, trčící od střechy, se podobala česacímu hřebeni.

hřebeň  jen nář. — Viz hřeben.

kalenec  v sled. významu jen nář. (Jg ,došek blátem napuštěný, kterým se hřebeny přikrývají‘, tak i SSJČ zast. a nář.) — Univerbizací sousloví kalený došek, dále přenesením ,kalený došek‘ → ,doškový hřeben‘→ ,hřeben‘, kalený k slovesu kaliti ,obalovati bahnem‘.

kalenice  Jg ,kalený došek na vrchol střechy‘ i ,vrchol střechy‘ mor., SSJČ zast. a nář., SSJ kalenica nář.,  pol. kalenica — Viz kalenec.

kalinec  jen nář. — Viz kalenec.

klobouk  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

kopka  v sled. významu jen nář. — Snad přenesením (dem. ke kopa). Jg však kobka ,vrch domu‘ jč. Podle Mch jde v tomto případě o přejetí z něm.

5    hřeben Ju 3 — řeben Ju 1, 2, 4, 5 — kaleňice Ju 4 — kaleňica Ju 6 — vrch Ru 5

6    AJŚ 353, AJPP 51, AJK 291

Mj