ČJA 1
209 okapový žlab (128a) —
1 M žlab (žleb 405, 423, 435, 451, též 731, 735)
žlábek (též žlabec 682, žlíbek 456)
korito
korýtko
korejtka f. 511, 513
koreťina 606, 620
ryna — rýna — rynna
roura ((v)o(t)kapová r.)
(v)okap (votkap 202, 206, 326, 416, 422, 453)
kapalice
N atributivní určení jako okapový, dřevěný ap. žlab; svodňica 641
2 Sledovala se lexikální diferenciace pojmenování pro okapový žlab. Jde o poměrně mladou reálii; okapový žlab byl dříve často jen dřevěný a bez svodní roury, teprve nověji se vyrábí z plechu. Pojmenování pro starší dřevěný žlab se obvykle přenesla na pozdější typ žlabů plechových. Zcela výjimečně se dochovala odlišná pojmenování pro žlab dřevěný a plechový; v těch případech nebyly názvy pro dřevěný žlab mapovány (např. korýtko ojediněle na již. Moravě). Výzkumem byly zachyceny jak protiklady lexikální (např. žlab × okap × koryto × ryna), tak slovotvorné (např. koryto × korýtko × korýtka f. × korytina) a hláskoslovné (ryna × rýna × rynna). Pojmenování pro sledovanou reálii jsou většinou metonymického původu (okap podle názvu pro spodní okraj střechy) či původu metaforicko-metonymického (žlab, koryto, ryna podle podobnosti i společné funkce, tj. odvádění vody; Rinne něm. ,strouha, žlábek‘; rýna znamená v jižních Čechách i korýtko na zemi pod okapem). Deminuce (žlábek, korýtko) mohla být posílena opozicí k pojmenování žlabu – koryta pro dobytek. Sekundárně se okapový žlab označuje i jako roura (toto označení se však obvykle objevuje ve spojení s přívlastkem o(d)kapová r. a vyskytuje se často v dubletách či tripletách, proto také není plně terminologické) a podobně zase přejetí ryna značí i svodní rouru. (Tato výpůjčka z němčiny se zajímavým způsobem přizpůsobila domácím poměrům: délka i se v podstatě shoduje s PRO A 1b, třebaže u tohoto slova jde patrně o sekundární dloužení; i/í se pak chová stejně jako y/ý v domácích slovech, tj. mění se v e/é, srov. PRO D 2ab.)
3 Proti kompaktní moravské a slezské oblasti pojmenování ryna (mezi Novým Městem na Moravě a Brnem a ve vm. nářečích v podobě rýna, v česko-polském smíšeném pruhu rynna) stojí lexikálně a slovotvorně dife
rencované Čechy. Téměř celé území Čech (kromě
oblasti mezi Klatovy a Strakonicemi) pokrývá název žlab,
v širším Pojizeří a na Novopacku, ve vých. Čechách a na jzč. okrajích převážně v podobě žlábek. Pojmenová-
ní koryto/korýtko se rozptýleně vyskytuje v celých Čechách s přesahem
na záp. Moravu, nejhustěji podél čes.-
-mor. hranice (zde častěji korýtko) a v
záp. Čechách (zde převažuje koryto). Na
styku areálů korýtko
a ryna se izolovaně objevuje na již.
Novoměstsku název korýtka (f.) a na sev.
Třebíčsku korytina. Moravský
výraz ryna přesahuje do již. Čech (zde
častěji v podobě rýna).
Pojmenování roura bylo zachyceno na
okra-
jích jižních a západních Čech. Stejně tak i výraz okap, který však nadto pronikl téměř do mluvy všech českých
měst a začíná se hojněji objevovat i ve městech na Moravě; na Klatovsku byla zachycena slovotvorná varian-
ta kapalice.
4 kapalice jen nář. — Přenesením nář. kapalice ,spodní okraj střechy‘.
korytina jen nář. — Derivací od koryto. Viz tam.
korýtka f. jen nář. — Příklonem k f. vzhledem k sousedství výrazu ryna. Viz korýtko.
korýtko SSJČ okapové korýtko — Formální deminutivum ke koryto, viz tam.
koryto v sled. významu jen nář. — Přenesením názvu koryto ,úžlabí nebo žlab pro odtok vody‘.
okap SSJČ — Přenesením pojmenování okap ,spodní okraj střechy‘.
roura v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování roura ,trouba‘.
ryna jen nář.; Jg ,žlab na střeše‘ — Přejato z něm.
rýna Jg ,žlab na střeše‘, SSJČ obl. ,okapová roura, odtokový žlab‘ — Viz ryna.
rynna jen nář. — Viz ryna.
žlab v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ okapový žlab, SSJ žl’ab, okapový ž. — Přenesením výrazu žlab ,úžlabí, vodní koryto‘.
žlábek v sled. významu jen nář. — Formální deminutivum ke žlab, viz tam.
5 korejtko Ju 1, 4, Ru 1, 2 — rina Po 1, Ju 4 — rína Ju 5, 6, Ru 5, ryna Ju 7 — votkap Ju 8 — vokap Ru 1 — žlábek Ju 2, 3, Ru 2, 3 — burlan Ru 3 — čatorna Ru 4
6 ASJ IV 178
Či
