ČJA 1
208 okap (128b)
1 M kap 133, 135, 147
kapalice (též 206, kvapalice 323)
kápjej (též 427)
(v)okap
(v)otkap (též 223, 326, 404, 405, 414)
krápjej
votkrap
zákrap
voperek
N námňet, námňetek, nádmňetek, přepich, zápraží, nástřeší, nástřešek, přístřeší, přístřešek, zástřeší, zástřešek, zástřeška, ostřešek, potřeší, řims, gříms, gzinc, poddach, přidašek, žudro, žondr, požundřý, odnáška, skosek, kasanka, vokřídlí, podbiťí, lichkonk, zásťinek, záklop
2 Zjišťovala se nář. pojmenování pro okap, tj. spodní okraj střechy přečnívající přes zeď, z něhož za deště kape nebo stéká voda. Byla zaznamenána též řada názvů pro prodlouženou dolní část střechy a pro její různé konstrukční prvky (např. zápraží, námětek, záklop). Tyto názvy byly z mapování vyloučeny, i když místy vytvářejí menší areály (např. slovo zápraží na Doudlebsku a Prachaticku, označující prodlouženou střechu na té straně domu, kde je vchod, a výraz přístřešek v Podkrkonoší).
Některá pojmenování mají i jiné významy, např. kápěj označuje také kapku a místo na zemi pod okapem, kapalice a okap se staly názvem pro novou reálii – okapový žlab (srov. I-209).
Celé mapované území pokrývají slova odvozená od základů -kap-⁄-krap-.
3 Největší územní rozšíření má výraz okap. Vyskytuje se zhruba ve vých. polovině Čech, v sev. polovině Moravy a ve Slezsku. Na tuto oblast navazuje varianta odkap v již. polovině Moravy a ve středu Čech (s Rakovnickem a Roudnickem). Areál zahrnující pošumavské okrajové úseky rozšířené o Českobudějovicko
a Strakonicko a vybíhající až na již. Příbramsko patří
výrazu kápěj. Pro sousední Klatovsko a
Chodsko je cha-
rakteristické pojmenování kapalice. Zcela
ojediněle se v Podorlicku a u Vysokého Mýta objevuje slovo kap.
Pojmenování od základu -krap-/-kráp- vytvářejí menší souvislou oblast v záp. Čechách. V ní se vyčleňuje areál slova zákrap na Manětínsku a širším Plzeňsku, dále území se slovotvornou variantou odkrap (již. Rakovnicko a Příbramsko), navazující na areál slova odkap podobně jako pojmenování krápěj na větší územní celek s výrazem kápěj. V Podkrkonoší byl zaznamenán zpravidla dubletní výskyt výrazu operek.
Ve městech se tato položka nezkoumala.
4 kap jen nář.; Jg — Deverbativum od kapat (psl. *kapati).
kapalice jen nář.; Jg, hluž. kapałka — Přenesením významu z kapalice ,dešťová voda‘. (Slovo kvapalice, doložené naším výzkumem v bodě 323, je odvozeno od stč. slovesa kvapati.)
kápěj jen nář.; Jg — Přenesením významu z kápěj ,kapka‘. Viz kap.
krápěj v sled. významu jen nář. — Přenesením významu z krápěj ,kapka‘. Zkřížením psl. sloves *kapati a *kropiti vzniklo stč. krápati, krapati, krápěti.
odkap Jg, SSJČ říd., SSJ odkvap, hluž. wotkap — Deverbativum od odkapat.
odkrap jen nář.; Jg — Deverbativum od odkrápat. Viz krápěj.
okap Jg též skap, oukap, SSJČ, pol. — Deverbativum od okapat.
operek jen nář. (stč. a Jg opeřiti ,pobít, pokrýt něčím‘, Kt operky „krajní latě na střeše stodoly pobité šindelem, vyšší čásť došky“, SSJČ stavebnický termín opeření ,obednění trámové kostry prkny částečně se překrývajícími‘, ALJ operek nejčastěji ,šindelový okraj u doškové střechy‘) — Deverbativum k oprat, to z psl. *pьrati ,tlouci, bíti‘.
zákrap jen nář.; Jg — Deverbativum od zakrápat. Viz krápěj.
5 okap Ju 7 — vokap Po 1, Ju 1, 2, Ru 1, 4 — otkap Ru 5 — votkap Ju 2–6, Ru 2 — votkrap Ru 3 — zákrap Ru 2
6 AJŚ 348, AJK 219, OLA 987, ALE 408
Om
