204 krokev (118)

1    M         krokev

krokva

krokvice 318, 319, 402

krov (krovy, krouv 121)

krovák

krouh 106, 107, 121 (krouha 108, krouhy 109)

N          púl krovu, pár krovú, krofka 628, krokevňice, stolice 511, 619, kaleňca 707

2                 Mapa sleduje nář. rozdíly v pojmenování pro krokev, tj. trám v krovu kolmý k hřebeni i k dolnímu okraji střechy, podpírající nosnou konstrukci. Výrazy zapsané při výzkumu se sémanticky mnohdy prolínají. Nejrozšířenější výraz krov mívá totiž význam celé trámové konstrukce střechy, může však označovat také dva spojené trámy (pár), běžně pak i jen trám samostatný. Zeměpisný rozdíl mezi těmito významy se však neprojevil, a proto není na mapě zachycen. Výzkum byl zaměřen na význam ,jeden trám samostatný‘. S tím souvisí ojedinělá explicitní pojmenování půl krovu, pár krovů, která však nebyla do mapy pojata. Celou situaci pak navíc komplikuje ještě časté plurálové označení krovy jako pojmenování dvou spojených krokví, popř. celé nosné konstrukce střechy.

Obdobně je tomu i u výrazu krokev, který může znamenat jednak spojený pár trámů (pro staré krokve byla typická jejich párovost), jednak trám samotný. K těmto rozdílům se při mapování rovněž nepřihlíželo.

3                 Základní výrazovou dichotomii tvoří především pojmenování krov × krokev (krokva). Většinové označení krov je doloženo z území Čech i Moravy. Plurálové formy krovy tvoří poněkud kompaktnější areály na širším Brněnsku, Zábřežsku a v okolí Lipníka nad Bečvou.

Oblast jz. Čech a malého úseku jz. Moravy bez širšího Českobudějovicka (tam převládá výraz krov) má pojmenování krokev (v záp. Čechách s pl. tvarem krokvě). To se vyskytuje též na Těšínsku, Jablunkovsku a zcela ojediněle sev. od Rakovníka. Slezsko s přilehlým sev. Valašskem má podobu krokva.

V horním Pojizeří vytváří menší ucelenou oblast výraz krouh a varianty krouha, krouhy. Na dvou malých ostrůvcích vých. od Prachatic a sz. od Tábora se vyskytuje slovotvorná varianta krovák. Z již. Plzeňska je doložena podoba krokvice.