ČJA 1

203/221.8 bílit (114) —

1    M         bílit (bílet 603, 604, 608, 611–613)

líčit (líčet 609, 610, 614, 615, 626, léčit)

X          lištovat 106, 107, mazať 740, 747

2                 Sledovaly se lexikální diference v nář. pojmenování pro činnost ,natírat vápnem (např. stěnu)‘. Ve výčtu podob jsou registrovány též znojemské formy líčet, bílet, ukazující na přechod uvedených sloves k jiné slovesné třídě, srov. I-41 mračit se, a dále střm. hlásková obměna léčit (mezi Litovlí a Kroměříží).

3                 Izoglosa sleduje základní lexikální protiklad bílit × líčit. Výraz bílit se vyskytuje na celém zkoumaném území kromě stř., již. a vých. Moravy, kde se užívá označení líčit. Lexikální dichotomii doplňuje okrajové podještědské lištovat a val. mazat (obě původně v jiných specifických významech).


4    bílit  Jg, SSJČ, SSJ bieliť, pol. bielić (stč. bieliti jen ,bělit prádlo‘) — K bílý, psl. *bělъ.

líčit  v sled. významu jen nář.; Jg mor., SSJ líčiť obl. — Od psl. základu *likъ- (srov. líce ,tvář‘); znamenalo původně ,dávat věcem tvářnost‘.


lištovat  v sled. významu jen nář. — Původně ,vkládat lišty do mezer mezi břevny roubeného stavení‘, pak ,tyto lišty bílit vápnem‘, přeneseně potom ,bílit celé hladké zdi‘.

mazat  v sled. významu jen nář.; Bš laš., SSJ mazať zast. — Přeneseně, původně ,vymazávat jílem mezery mezi břevny‘.

5    bílit Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — líčit Ju 6 — líčiť Ju 7, Ru 5

6    ASJ IV 176

Bh

1      199/221.1 sud

izoglosa sud × bečka (vých.)

2      153/221.2 truhlář

izoglosa truhlář × stolař (vých.)

3      190/221.3 prkno

izoglosa prkno × deska (vých.)

4      11/221.4 dopis

izoglosa psaní × písmo (sev.)

5      206/221.5 lať

izoglosa lať × lata (vých.)

6      116/221.6 řezník

izoglosa řezník × masář (sev.)

7      90/221.7 podpatek

izoglosa kramflek × opatek (vých.)

8      203/221.8 bílit

izoglosa bílit × líčit (jih)

9      80/221.9 uzel

izoglosa uzel × suk (střed)