201 nevypalovaná cihla (111) —

1    M         bačkora (též 402, 403, bačkor 215, 217, 232)

bagoun (baštoun 232, bakovačka 149)

báchora (báchor 142, 145, bachor 145, 158)

bandur (bandurovica 722)

baťina (baťik 334)

buchta

kot

koťár (kotár 63, 656, 708, 728)

kotovica (gotovica 756, 757, kotovina 703)

poce (pocár 651, pocák 652, 668, pocna 306, počina 649, pucina 648, pacák 680, pacufka 809–811,
pac 821)

bác 109, 111

truple (trupel 113, 127, 603, 604, 610, struple 514, troplovica 615)

vepř (též 323)

vepřík

vepřák

vepřovice (vepřyca 701, vepřofka 445, 83, vepřufka 829)

egipcká cihla (ejpská cihla 202, 204, 210, 227, egejská cihla 204)

syrová cihla/ťihla/cegla (též 816, 817, 824, též surová ťihla 741, nevypálená cihla/cegla 819, 828, 833,
835, nepálená cyhla/cegla 816, 817, 832, 81, 84)

nepálená cihla (též 104, 106, 107, 121, suchá cihla 425, 451, sušená cihla 106, 417, 434, 451, 455,
456, 458, sirová cihla 451, 460, 506)

S          bacóch 624, bachaň 702, bachanec 702

N          troplovina 615, ‘liňanno cegua 834, ňevypalina 819, pichuvaňica 641, ťihla s kotoviny 703

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro nevypalovanou cihlu z hlíny s příměsí plev, řezanky apod. V některých oblastech, zejména podhorských, se tohoto druhu staviva užívalo málo. Je to reálie velmi stará, mladší generace ji zná už jen pasivně (proto se u ní výzkum neprováděl).

Materiál přinesl bohaté rozrůznění lexikální, u některých lexémů i rozdíly slovotvorné (např. vepř × vepřík × vepřák × vepřovice; kot × koťár × kotovice). Většinový název vepřovice, shodný se spis. jazykem, byl mnohdy zaznamenán i tam, kde se reálie téměř nevyskytovala. Ne zcela terminologizované se jeví opisy ne(vy)pálená cihla a patrně i sousloví s adjektivy sušená, suchá nebo syrová cihla.

Výrazná je metaforičnost pojmenování, která vychází z přejímání expresivních výrazů pro velké, neforemné, beztvaré předměty, např. báchora, buchta. Zvláštní okruh tvoří pojmenování pojící se s významem ,vepř‘ (vepř, vepřík, vepřák, vepřovice, bagoun, pravděpodobně i bachaň), kde motivace původně vycházela z technologického postupu při výrobě těchto cihel (do cihlářské hlíny se totiž místy přidávaly rovněž vepřové štětiny).

Osobitou skupinu tvoří též přenesené názvy druhů obuvi bačkora, bandur, snad i bác. Specifikací významu vznikly výrazy truple, kot, batina a poce. Pro výrazy bagoun, bandur, bačkora, báchora, bác, které spolu souvisejí zeměpisně, je charakteristickým znakem expresivní počáteční ba-/bá-.

Z dvojslovných pojmenování je patrně nejstarší název egyptská cihla, mající německou paralelu, který označuje menší nevypalovanou cihlu z cihlářské hlíny bez příměsí k zvýšení soudržnosti.

3                 Výrazné jsou rozdíly mezi většinovým označením vepřovice, ostatními metaforickými pojmenováními a okrajovými dvojslovnými opisy. Obecně rozšířené pojmenování vepřovice zaujímá zhruba oblast střč. a jzč. nář. podskupiny, dále se vyskytuje též ve vých. Čechách a v sev. části střm. a vm. nářečí s přilehlým již. Slezskem. K tomuto rozsáhlému území se přimykají oblasti slovotvorných variant vepřík a vepř v záp. Čechách a dále vepřák, zaujímající dvě větší oddělená území: jedno ve vých. Čechách, druhé ve vých. úseku střm. dialektů; tato podoba se však vyskytuje ojediněle i jinde (zejména na již. Příbramsku).

Název bagoun tvoří areál mezi Mladou Boleslaví a Novou Pakou. Ve středním Polabí byly zapsány výrazy bačkora a bandur (ten je doložen i z vm.-slez. pomezí). Označení báchora se vyskytuje jižně od Hradce Králové.

Slovo truple je charakteristické pro sv. Čechy a záp. Moravu. Pojmenování buchta se vyskytuje ve dvou oddělených areálech, a to na rozsáhlém území v sev. Čechách a na malém území v horním Posázaví. Na Příbramsku tvoří souvislou oblast výraz batina. V již. části Moravy převažuje pojmenování kotovice s častou slovotvornou obměnou koťár. Varianta kot se objevuje zejména v širším okolí Holešova. Slovotvorně hojně ob