dluž f. (dlúž 140, 142, 153, dluže 125, 144, dlúže 124a, 126, 141, 144, 218, dlužina 155, duže 123, dú-
že 123, 218)

dlška 753, 754 (dúška 755–757)

díha (diha 145, 156, 221)

touba

N          duha 230, dužina 441, díha 108, 239, 440, 464, 617, 624, 667

2                 Mapa sleduje nářeční pojmenování úzké dřevěné desky tvořící část stěny sudu nebo jiných nádob. Z ekvivalentů, které představují hlavní lexikální diferenciaci, patří výrazy duha a dluž k starým označením sledované reálie, dosvědčeným už v období praslovanském. Tento starý stav, který nářečí zachovávají, je však ve staré češtině doložen jen okrajově. Slovo dluž není zachyceno vůbec a na sledovaný význam slova duha je v lex. archivu Staročeského slovníku ÚJČ jediný doklad (z r. 1489). Také slovo deska je původně vlastně jen prostým nespecifikovaným označením a je paralelou k mor. deska ,prkno‘ (viz I-190/221.3).

Nejrozšířenější výraz duha má několik výrazných variant slovotvorných (dužina, duhovina a formální dem. dužka) a hláskovou obměnu douha. Pro vývoj nářeční situace je příznačná fonetická blízkost a přímé zeměpisné sousedství variant obou etymologicky odlišných slov duha a dluž, která vede k jejich vzájemnému ovlivňování (viz např. podoby dlužina a duže). Na uchování arch. výrazu dluž mělo zřejmě vliv sousedství varianty dužina (tedy sféra podob se -ž- na rozdíl od forem duha, duhovina); také korespondující vm. formální dem. dlužka, dúžka spadají do sféry podob se -ž- (viz sousední oblast dem. dužka). Výrazy dluž a duha jsou v sledovaném významu plně ekvivalentní a významový rozdíl uváděný Machkem (dluž ,rovná deska u škopku‘ × duha ,obloukovitá deska u sudu‘) nebyl při výzkumu zjištěn.

Zeměpisným sousedstvím a fonetickou blízkostí byla zřejmě ovlivněna i významová adaptace novějšího přejatého výrazu dýha (první doklad v kartotéce lexikografického oddělení ÚJČ je z r. 1884) na periférii areálu podoby duha. Další ojedinělé doklady tohoto slova, rozptýlené zvl. v jv. Čechách a v střm. oblasti, nejsou mapovány, protože svědčí spíše o tom, že jde o mladší termín řemeslnický, který pronikl do vrstvy dialektu. Přejatý je rovněž výraz touba a vyvinul se také na areálovém rozhraní.

K zajímavostem patří, že spisovným označením sledované reálie se stala střč. varianta dužina, přestože její územní rozsah je malý a v rámci lexikálního areálu duha jde jen o periferní slovotvornou variantu. Vzhledem k této své povaze pronikla podoba dužina v novějším vývoji jen do nejbližšího sousedství a nemá charakter výrazu interdialektického.

Situace ve městech se vzhledem k povaze reálie nezkoumala.

3                 V zeměpisném rozrůznění ekvivalentů má dominantní postavení rozsáhlý areál výrazu duha a jeho variant, od něhož se odděluje jen sz. část Čech s pojmenováním deska (spolu s variantou deška) a přilehlý malý areál slova touba při jzč. okraji. Další ekvivalenty jsou začleněny do předělu mezi variantami duha a dužina v svč. oblasti. Je to jednak arch. výraz dluž (v sousedství varianty dužina), jednak úzký pruh novějšího vč. výrazu dýha, vřazený už do areálu podoby duha. S výrazem dluž koresponduje malá oblast formálního dem. dlužka až na vm. okraji.

Vnitřní rozrůznění rozsáhlé oblasti výrazu duha na varianty slovotvorné a hláskoslovné se týká především Čech. Do jejich vých. části zasahuje areál základní podoby duha, který zabírá většinu Moravy a Slezska. Na něj navazuje v jv. Čechách menší oblast hláskové obměny douha. Další areály slovotvorných variant tvoří střč. podoba dužina a jč. duhovina. Vých. Moravu (spolu s vých. okrajem střm. nářečí a s přilehlou částí již. Slezska) zahrnuje oblast dem. dužka. Ostrov těchto podob je ještě v centrální části čm. oblasti, ojedinělé doklady jsou i z Třeboňska.

4    deska  v sled. významu jen nář.; Jg též dešťka, hluž. — Z psl., snad přejatého *dъska, specifikací významu.

dluž  jen nář.; Jg dluže — Psl. *dьlžь ,podlouhlá deska k uzavírání zadní stěny úlů‘, snad pův. s obecnějším významem.

dlužka  jen nář. — Formální deminutivum, viz dluž.

douha  jen nář.; Jg — Sekundárním zdloužením kmenové samohl. slova duha, viz tam.

duha  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ dúha (stč. jen ,oblouk na obloze‘) — Psl. *dNga ,dřevěný oblouk, ohnuté dřevo‘, specifikací významu.

duhovina  jen nář.; Jg — Od duha, viz tam.

dužina  Jg, SSJČ — Od duha, viz tam.

dužka  Jg též doužka, SSJČ, SSJ dúžka, u všech dem. — Formální deminutivum od duha, viz tam.

dýha  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova dýha ,tenké prkénko, jímž se obkládá nábytek‘, nejasné, snad přejato z něm.

touba  jen nář. — Přejato z něm.

5    duha Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 2, 4 — duška Ju 4, Ru 5 — dužina Ju 3, Ru 1 — deška Ju 5, Ru 2, 3

6    MAGP 112, AJŚ 304, PLPJ 7, AJPP 88, AJK 125, OLA 3258, ALE 373

Jč