ČJA 1
20 líbat se (1830)
políbit (1831)
1 M líbat se — loubat se (lupkać se 818, 819)
optoulat se
calovat se
X pusovat se 424, 428, 453, 457, 460
N dávat si hubičku, po hubičce, dávat pusu, pusinkovat se, dac’ gemby 822, hubičkovat se
2 Výzkum sledoval nářeční rozdíly slovesného vyjádření pro činnost ,dotýkat se vzájemně rty na znamení lásky, úcty, vděčnosti‘. Neutrálního citového zabarvení se při sběru nářečního materiálu dosáhlo tím, že tato položka byla zkoumána v kontextu příbuzenského vítání nebo loučení. Kromě rozdílů lexikálních (líbat se × obtoulat se × calovat se) byly zjištěny také diference hláskoslovné. Středem Moravy prochází izoglosa ’ú > í (nepřehlasované ú podlehlo pravidelným hláskovým změnám).
V Čechách byl výzkum proveden jen na řídké síti a nepřinesl výrazné územní diference, proto mapa zachycuje situaci jen na Moravě. Na území Čech se vyskytuje vedle slovesa líbat se běžně i sloveso hubičkovat se, a to především u starší generace. Na Moravě bylo zapsáno víceméně ojediněle; navíc tu má vždy poněkud expresivní zabarvení (častěji se ho užívá ve vztahu k dětem). Protože nebylo možné zachytit přesnou hranici mezi neutrálním a expresivním výrazem, není toto sloveso na mapě uvedeno.
Informátoři ve snaze o vyjádření co nejjemnější užívali též slovní obraty dávat hubičku, po hubičce, pusu, po puse, pusovat se, pusinkovat se. Ty však nebyly pro své citové zabarvení a pro nevýrazné teritoriální členění do mapy pojaty. Jinou povahu má sloveso pusovat se v již. Čechách, kde je zcela neutrální.
3 Proti téměř celonárodnímu slovesu líbat se stojí regionalismy obtoulat se, calovat se a pusovat se. Celé Čechy (s výjimkou širšího Budějovicka) a téměř celá záp. polovina Moravy mají sloveso líbat se. Na větší části Moravy a Slezska je jeho varianta loubat se (ve střm. nářečích ve formě lóbat se, ve vm. nářečích lúbat se a ve Slezsku lubat se).
V sev. a stř. části vm. nářečí a na Kopanicích vytváří souvislou oblast sloveso obtoulat se. Pro přechodná nářečí česko-polská je typické sloveso calovat se. Výraz pusovat se tvoří menší areál na Českobudějovicku.
Sloveso líbat se, shodné se spisovným jazykem, proniká i na území s jinými lexémy, popř. s jinou svou hláskovou podobou. Vyskytuje se běžně u mladé generace ve městech, často dubletně vedle přežívajícího staršího výrazu.
4 Vzhledem k tomu, že nejde o reflexívní slovesa, zvratné zájmeno se jsme v slovníkové literatuře nesledovali.
calovat stč. cělovati, Jg celovati, SSJČ celovat kniž., SSJ celovať, pol. całovać — Z psl. *cělovati ,líbat, zdravit‘ odvozeného z adj. *cělъ ,zdravý, celý‘, a to z přání cělъ! (,buď, vrať se celý, bez úrazu‘) při loučení na delší čas, doprovázeném polibky; -a- dispalatalizací z -ě-. Souvisí s polštinou.
líbat stč. l’úbati, Jg, SSJČ, SSJ l’úbať kniž. — Lúbiti (posunem významu od psl. *ljubiti ,mít rád, milovat‘ derivovaného z psl. *ljubъ) přehláskou ’ú > í změněno v líbiti, iter. líbati.
loubat jen nář. — Viz líbat.
obtoulat jen nář.; Kt též obtúlati, Bš obtúlat, též ,obejmout‘ (SSJČ obtulat, obtúlat nář. ,objímat‘, SSJ obtúliť ,obejmout‘, pol. obtulać ,ovíjet někoho něčím‘) — Souvisí se slovesem tuliti ‚přitiskovati k sobě‘.
pusovat jen nář.; Bš pusikovat, SSJČ pusinkovat expr., SSJ pusinkovať sa hovor. expr. — Slovo nové, desubstantivum od pusa, to z němčiny.
5 líbat se Ju 1–3, Ru 2 — optúlať sa Ju 7 — pusat se Ju 2 — dát si hubičku Ju 1 — dávat si hubičku/pusu Ju 5 — hubičkovat se Po 1, Ju 2, 5, Ru 2, 4, 5 — hubičkuvat se Ru 3
6 AJŚ 734, OLA 2194 (3. sg.), ALE 246 (3. sg.)
7 Paralelně se slovesem líbat se sledovalo se při výzkumu i sloveso políbit (1831). Tato položka není samostatně kartograficky řešena. Nářeční materiál totiž ukázal, že se slovní základy odpovídajících slovesných označení územně shodují.
Stejně jako u slovesa líbat se přinesl tedy výzkum diference lexikální (políbit × obtoulit × pocalovat) a hláskoslovné (políbit × poloubit). Zajímavé jsou rozdíly slovotvorné, které souvisejí se zařazením dokonavých protějšků slovesa líbat k různým slovesným třídám. Dokonavé protějšky sloves nedokonavých patří jednak ke třídě čtvrté (líbat × políbit, lóbat × polóbit, lubat × polubit), jednak ke třídě druhé (lóbat × polóbnót, lúbat × polúbnút; slovesa druhé třídy jsou v mluvených útvarech češtiny velmi produktivní).
V Čechách a na přilehlé části záp. Moravy se vyskytuje forma políbit, pro střm. nářečí je typická podoba polóbnót, pro již. část vm. nářečí polúbnút a pro Slezsko polubit. Výskyt obou forem dokonavých sloves převažuje na sev. Boskovicku a Litovelsku (polóbit i polóbnót) a na Kyjovsku (polúbit i polúbnút).
Pv