ČJA 1
199/221.1 sud (257)
1 M sud
bečka
N bečica 681, 726, 746, 750
2 Nář. pojmenování pro sud (tj. dřevěnou nádobu s dvěma kruhovými dny, staženou obručemi) jsou diferencována lexikálně (sud × bečka). Na mapě je izoglosou vymezena oblast maximálního výskytu slova bečka.
Výrazy označující sud určité velikosti (např. čtvrtka, kotě – 25 l, půlka – 50 1) a deminutivní formy (bečica) nebyly mapovány.
3 Názvy sud a bečka představují výrazný protiklad. Pojmenování sud je charakteristické pro Čechy a přiléhající úsek záp. Moravy. Na ostatním území Moravy a ve Slezsku se vyskytuje výraz bečka. Přechodový pás mezi oběma uvedenými oblastmi tvoří Vysokomýtsko a sev. úsek čes.-mor. přechodného pásu, kde žijí v nářečí obě pojmenování a jsou většinou rozlišena generačně (st. bečka).
V mor. městech uchovává tradiční výraz pouze stará generace; mladá generace užívá převážně označení sud.
4 bečka v sled. významu jen nář.;
stč., Jg, SSJČ obl., SSJ bočka,
nář. též bečka, pol. beczka —
Slovo nejasné. Pův. menší
a lehčí druh sudu.
sud stč., Jg, SSJČ, hluž. — Psl. *sNdъ, *sъsNdъ ,nádoba‘.
5 sud Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 1–4 — bečka Ju 4, 6, 7, Ru 5
6 ASJ IV 295 (na zelí), MAGP 106 (107 beczułka), AJŚ 301 soudek, AJPP 87a, OLA 877 (na zelí), sr. i 878 bečka, 879 sud, ALE 372
Pl
1 199/221.1 sud
izoglosa sud × bečka (vých.)
2 153/221.2 truhlář
izoglosa truhlář × stolař (vých.)
3 190/221.3 prkno
izoglosa prkno × deska (vých.)
4 11/221.4 dopis
izoglosa psaní × písmo (sev.)
5 206/221.5 lať
izoglosa lať × lata (vých.)
6 116/221.6 řezník
izoglosa řezník × masář (sev.)
7 90/221.7 podpatek
izoglosa kramflek × opatek (vých.)
8 203/221.8 bílit
izoglosa bílit × líčit (jih)
9 80/221.9 uzel
izoglosa uzel × suk (střed)